„Bude to průlom v současné astronomii!“ tvrdí Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd o středečním otevření gigantického radioteleskopu ALMA v poušti Atacama. Jedná se totiž o nejrozsáhlejší pozemní astronomickou pozorovatelnu svého druhu na Zemi.
„Na pozorováních přímo v centru ALMA bude pracovat astronom Stanislav Štefl, který pochází také z Astronomického ústavu. Doufám, že časem k němu přibudou i další Češi,“ uvedl Palouš.
Pomohli i čeští vědci
Tak jako další desítky vědců z celého světa se Češi podíleli na budování obřího teleskopu i proto, že se v roce 2007 stali členy Evropské jižní observatoře (ESO). Na observatoři v Ondřejově díky tomu vzniklo regionální centrum ALMA, které se stane servisem a podporou pro uživatele ALMA ze střední a východní Evropy.
„Doufáme, že teleskopu ALMA se podaří objasnit různá tajemství vesmíru spojená jak se vznikem hvězd a planetárních soustav, tak se vznikem galaxií a vůbec s vývojem celého vesmíru,“ věří Palouš. Do Chile byli na slavnostní otevření pozváni dva členové řídicího výboru ESO; Palouš a astronom Jan Buriánek.
Na co nejsušším místě
Teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) se nachází na chilské observatoři Chajnantor na náhorní plošině v nadmořské výšce 5050 metrů v poušti Atacama. Je to jedno z nejsušších míst na planetě. A právě astronomové vyhledávají místa s co nejmenším množstvím vody v zemské atmosféře, protože měření nesmí být ovlivněno okolní vlhkostí. Negativně působit a rušit pozorování mohou i vzdušné proudy.
Gigantický teleskop za přibližně 650 milionů eur (asi 19,5 miliard korun) se skládá celkem z 50 dvanáctimetrových a řady dalších antén. Jeho část byla zkušebně spuštěna už na podzim 2011.
Superpočítač vytvoří přesný obraz
ALMA bude fungovat podle Palouše zcela jinak, než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti.
Slavnostního otevření se zúčastní i zástupci vlád členských států ESO a také ministr školství Petr Fiala. Kromě členů Evropské jižní observatoře a chilských odborníků se na jeho výstavbě podílely Spojené státy, Japonsko, Tchaj-wan i Jižní Korea.
