Postoje ke stáří
Ilustrační foto: Pixabay

Postoje ke stáří

28. 7. 2025

Každého to čeká. Není to nemoc, je to stav ve vývoji člověka. Začínají poruchy zdravotního stavu. K nejzávažnějším a nejčastějším chorobám stáří patří onemocnění kardiovaskulárního systému, metabolická onemocnění, choroby plic, nervového systému, degenerativní onemocnění kloubů a kostí. Poruchy mobility, stability s pády, kontinence, výživy, kognitivních schopností. Záleží,  jak se k tomu postavíme.  Pro kvalitu života ve stáří jsou vedle zdraví a soběstačnosti důležité další faktory, včetně ekonomického zabezpečení, vstřícného prostředí, psychické pohody, mobility a využití volného času.

Někdo se přiklání k závislosti a pasivitě, spoléhá na druhé a věří, že se o něho druzí postarají, jak po stránce hmotné, tak i citové. Není ctižádostivý, proto odchod do penze nese příliš těžce. Pracovní kariéra a prestiž nebyly cílem jeho života. Preferuje klidné, rodinné zázemí, pohodlí všeho druhu a možnost odpočinku v ústraní, které v podstatě vítá.

 Lidé, kteří žili pro práci a v práci, ti kteří se aktivně zapojovali do veškerého společenského života a společenských organizací, ti kteří spíše dávali, než brali a celoživotně vykazovali vysokou míru hrdé soběstačnosti, se odmítají podrobit diktátu stáří. Nechtějí být v penzi, bojí se závislosti. Bojují o udržení svých pozic a do penze odcházejí až poté, co je okolnosti k tomu donutí.

 Někteří se stanou nepřátelští.  Je zhoubná jak pro samotného člověka a jeho okolí. Lidé, kteří ve svém životě nebyli příliš úspěšní, ač po úspěchu prahli, mají tendenci svalovat vinu na druhé za svůj „nepodařený“ život. Bývají primárně podezřívaví a současně agresivní. Stáří přijímají jako další nepřízeň osudu. A za to někdo může, tentokrát všichni mladší. Mrzutí, závistiví a nepříjemní se odebírají do ústraní. Jsou rozčílení a rozhněvaní na celý svět a všechny lidi.

 Nejoptimálnější je, když se člověk vyrovnává se stářím, ale i nadále se těší ze života. Je otevřený, přizpůsobivý, tolerantní. Navazuje i ve vyšším věku poměrně snadno vztahy s druhými lidmi a stávající si udržuje. Jeho optimismus umožňuje nejen moudře hodnotit dosavadní život, ale i reálně přijímá možnosti budoucího života ve stáří. Protože takový člověk má většinou smysl pro humor, vyřazuje z něho spokojenost, absentuje sebelítost.

 Já preferuji poslední odstavec. Doufám, že mě okolí bude vnímat jako milého starého dědka.

 

(volně dle Heleny Haškovcové, 1990).

 

 

stárnutí zdraví životní styl
Hodnocení:
(4.5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Dobrý den, jak vidím tak mnoho lidí smysl článku nepochopili. Berou to osobně. Zkoumají odstavce a hlavně č.3. S tím rezolutně nesouhlasí. To není o vás, ale o různých typech lidí, jak stáří přijímají. Samozřejmě někde se můžete ve svém postoji ke stáří vidět. Je to stejné jako když rozděluje lidi podle temperamentu. Jeden je extrovert, ale druhý je introvert. Víte sami, že někteří staří lidi jsou zlostní, naštvaní na celý svět a druzí naopak se s tím smiřují a stáří se snaží ještě užít. O tom to je a nikoliv zkoumat zda s tím souhlasíte nebo ne. Není to jen o vás, ale i o všech. Tak to berte. Nosné myšlenky jsou od výše uvedené vědkyně, která pane Brabec patří k našim nejlepším odborníkům v oblasti stáří a umírání. Jindra
Dušan Brabec
Svatá pravda, jak to napsala Marie 14:49. Bohužel prof. Haškovcovou neznám, tak neumím posoudit to "volnost" originality článku. Rozhodně však NESOUHLASÍM se 3. odstavcem. Vždycky jsem byl hrdě soběstačný, ale jakmile přišel den nároku důchodu, nemeškal jsem a šel jsem HNED. A je mně blaze, užívám si volnost a svobodu a dělám si co chci, kdy chci, jak chci... ale to už jsem psal a jen bych se opakoval. Proto vzhůru do důchodu ihned, jak to jde, aby si ho člověk dostatečně užil!!!
Iveta Tomčíková
Paní Prof. H. Haškovcová je uznávaná česká bioložky, filozofka a první profesorka lékařské etiky u nás. Hezký článek jste podle jejího "volně", jak zmiňujete napsal. Napsala nejednu knihu a určitě má i mnoho příznivců její vědy.
Marie Faldynová
V mnoha oblastech je stáří vyúčtováním. Co jsme si nastřádali, to máme. Někdo kamarády, zážitky, dovednosti, jiný pocit ublížení, křivdy, hořkosti. Něco neovlivníme, ale toho, co ovlivníme, je podle mne dost.
Miloslava Richterová
Pane Berko, děkuji za článek. Druhý odstavec je trochu zmatený (i třetí), ale to nevadí. Pokročilé stáří je složité období, vyžaduje velké pochopení a nelze to takhle rozškatulkovat, jak píšete. Podstatný je zdravotní stav, jak se smát, když člověka všechno bolí.
Ingrid Hřebíčková
Já bych spíš řekla, že člověk, který není ctižádostivý, odchod do penze NENESE těžce.
Jana Šenbergerová
To by byl ideální stav, do značné míry nedosažitelný, i když ne nemožný. Vzhledem k tomu, že jsme různí ve všech obdobích své životní cesty, těžko můžeme být na jejím konci stejní. Stačí si všimnou, jak různá jsou i nemluvňata. Co ovšem můžeme udělat všichni, je rozhodnout se. Otázkou je, máme-li k tomu dostatečný důvod. Proč, to je oč tu běží. Mám drobnou výhradu k větě ve druhém odstavci. Jsem zvědavá, jestli jen já.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 31. týden

Chorvatsko, Řecko, Itálie. Tři země, kam Češi nejčastěji vyráží na letní dovolenou, jsme již v kvízu měli. Tento týden si dáme jižní sousedy - Rakousko. Jak moc ho znáte?