Aktuální statistiky neziskového výzkumného ústavu Institut 2050 ukazují, že více než polovina obyvatel Česka musí ujít 1 až 2 kilometry k nejbližší zastávce veřejné dopravy, přičemž podobná vzdálenost často dělí lidi i od nejbližšího obchodu s potravinami. Mezi skupiny, které jsou dopravní chudobou postiženy nejvíce, patří venkovské obyvatelstvo, především senioři, jak potvrzuje zpráva Evropské komise Demografická krajina území EU: výzvy a příležitosti v regionech s různorodým stárnutím.
„Problém s nedostatečnou dostupností veřejné dopravy v menších obcích a vesnicích registrujeme. V těchto obcích nefunguje MHD a autobusy tam dojíždí jen v určitou omezenou dobu. Nedostatek spojů seniory omezuje v dojíždění k lékaři nebo na poštu, a to jak do vedlejších obcí, tak i v rámci své vlastní obce, která má třeba jen několik málo tisíc obyvatel,“ vysvětluje Eliška Olšáková ze Sdružení místních samospráv ČR. Veřejnou dopravu v malých městech a obcích obvykle zajišťují jednotlivé kraje. Kateřina Suchánková z Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje upozorňuje, že hlavní překážkou rozšiřování dopravních spojů jsou finanční náklady: „Nejvýznamnějším problémem je finanční ztrátovost na těchto málo vytížených spojích,“ přibližuje a doplňuje, že dostávají připomínky hlavně k úpravám tras i jízdních řádů.
Nedostatek dopravy znamená i větší riziko osamění
Místní samosprávy se v reakci na nedostatek dopravního spojení nesoustředí na rozšiřování autobusových linek, ale hledají i alternativní způsoby dopravy, které by vyhovovaly zejména seniorům. „Spousta menších měst po celé republice zřídila seniortaxi, které jsou buď úplně zdarma, nebo seniory stojí symbolický poplatek, služba je však stejně z většiny financována z městského rozpočtu,“ dodává Olšáková. Obce si navíc mohou požádat o finanční podporu z Integrovaného regionálního operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) na určité druhy dopravy. „Jedná se o udržitelné formy dopravy a terénní sociální služby, často zaměřené právě na seniory. Jde například o dovoz stravy, dopravu k lékaři, na úřady nebo nákupy,“ popisuje Roman Chrenčík z MMR ČR. Někde se využívají i méně běžné možnosti, například sanitní převoz seniorů do sousedních měst kvůli lékařskému vyšetření.
K řešení problémů s dopravní dostupností mohou přispět i samotné rodiny, které seniorům nabídnou pomoc ve formě vhodných pomůcek, například elektrických vozíků. „Vozíky seniorům pomáhají v samostatnosti, kdy si mohou zajet nejen k lékaři, ale také na nákup nebo za přáteli, aniž by museli žádat o pomoc své blízké. Mohou je obsluhovat bez řidičského průkazu, a některé modely mají například i držák na francouzské hole a úložný prostor. Zejména v menších městech a na venkově pozorujeme trend většího zájmu o tyto vozíky,“ říká Jiří Samek za značku inSPORTline. Nedostatek samostatnosti a sociální izolace patří mezi hlavní problémy spojené s dopravní chudobou u starších lidí, protože závislost na pomoci druhých může vést k psychickým potížím a nakonec i k vyšším nákladům na zdravotní péči. „Právě izolace a osamělost jsou rizikovým faktorem pro rozvoj depresivních příznaků, zhoršují prognózu nástupu klinických projevů neurodegenerativních onemocnění a výrazně zvyšují rizikovost přechodu do syndromu demence. Paradoxně tak omezení veřejné dopravy z finančních důvodů může být někdy v celkových nákladech spojených s péči o starší osoby se syndromem demence dražší,“ upozorňuje Tomáš Nikolai, vedoucí Katedry psychologie na Filozofické fakultě UK.
Každý třetí Čech může být v roce 2060 senior
Trend stárnutí české populace pokračuje a podíl seniorů neustále narůstá. Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu, uvádí, že počet seniorů překonal počet dětí do 15 let už v roce 2006. „Další nepřetržité posilování seniorské populace předpovídá i střední varianta projekce až do roku 2060. Při naplnění těchto předpokladů se postupně vyšplhá z dnešních 20,7 % až k 30,7 % na počátku 60. let, což by odpovídalo 3,25 milionu seniorů, tedy skoro o jeden milion více než je jejich aktuální počet. Do konce století by pak podíl v populaci mohl vzrůst až na 34,1 %,“ vysvětluje Štyglerová. Nejmenší podíl seniorů je pak podle Štyglerové v Praze a Středočeském kraji, naopak nejrychleji jejich podíl narůstá v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji – oblastech, odkud se lidé častěji stěhují jinam.
S využitím zdrojů:
https://csu.gov.cz/podminky_pro_vyuzivani_a_dalsi_zverejnovani_statistickych_udaju_csu
https://csu.gov.cz/podminky_pro_vyuzivani_a_dalsi_zverejnovani_statistickych_udaju_csu
