Víra je důležitá
Ilustrační foto: Pixabay

Víra je důležitá

27. 7. 2025

Už vidím, jak se řada z vás, kteří nemají rádi náboženské úvahy, oklepe a dál nečte. Chápu to. Taky nemám rád fráze. Riskni to, a čti dál. Nechci polemizovat ani nabízet nic, co byste sami neznali z vlastní zkušenosti. Chci se s vámi podělit s tím, na co jsem přišel.

Je to prosté. Bez víry nejde žít. A každý věříme nějak jinak, po svém. A je fajn si o tom povídat. Podle mě tou nejcennější vírou, pokud se k ní propracujeme, je víra v sebe sama, protože víru v Boha nám automaticky mohlo vnutit prostředí, v kterém jsme vyrůstali. Víra v sebe sama se prakticky projevuje, když jsme schopni něčeho dosáhnout a přičiníme se o to zejména díky svému vlastnímu úsilí. V prostředí církevním se až příliš zdůrazňuje naše podřízenost a spoléhání se na Boží pomoc, a už méně nebo vůbec fakt, že jsme Božími partnery. A partner je někdo, kdo si může dovolit samostatně myslet. To je pro některé velkým překvapením a jiní to považují za drzost a opovážlivost. Takže: víra v sebe. A - jsme partnery.

Další vírou je, že bude líp. Když je hůř nebo velmi špatně. Víra v to, že setrvání člověka na dně nemůže trvat věčně, že uvidíš světlo na konci tunelu, že z dluhů se trpělivou prací lze vyhrabat, že nepřízni osudu se dá čelit, že smůla se nemůže jednomu lepit na paty neustále, že zármutek a ztráta poslouží k novému začátku. Že když se nějaké dveře zavírají, jiné se vzápětí otvírají.

Víra, která je nám vzdálená je, že všechno, co se děje, má hluboký smysl, že to je v plánu. Mohu se uklidnit a přestat nadávat nebo si zoufat, když se neděje to, co právě chci. Víra, že navzdory všemu nepříjemnému, co se mi děje, bolesti, kterou prožívám, je o mě stále dobře postaráno. Víra, že jsou chvíle, kdy se mám snažit a chvíle, kdy nemám dělat nic a jen se dívat (což je těžší).

Domnívám se, že když jde člověk životem s otevřenýma očima, dřív nebo později mu dojde, proč se to nebo ono v jeho životě stalo. Týká se to i vyložených katastrof, které je mnohdy nemožné rozumově pochopit, vysvětlit a (ještě obtížnější ne-li nemožné) přijmout.

A tehdy dojde k tomu, že se člověk stane věřící.

 

 

 

psychika společnost víra životní postoj
Hodnocení:
(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Hezké téma k úvahám. Nevěřím, vím. A stále se přesvědčuji o tom, že lidé většinou ani nechtějí vědět. Věřit je mnohem snadnější, ale spíše to život komplikuje, než usnadňuje. Tak to vidím já, coby individualizovaná, nicméně nedílná součást vesmíru.
Věra Ježková
Hezké zamyšlení. Víru v sebe podepisuji. Že bude líp – v mladším věku ano, teď už ne. Také záleží na tom, o co jde. Jestli je to například problém, který lze vyřešit, nebo zhoršující se zdravotní stav, těžká nemoc. Zavřely se nejdůležitější dveře mého života. Jiné takové už se neotevřou. Co se týká smyslu – napsala jsem článek o osudu: https://www.i60.cz/clanek/detail/31907/osud-osud.
Anna Potůčková
Skvělá úvaha, pod kterou se podepisuji a moc za ni děkuji.
Jan Zelenka
Souhlas s paní Švancarovou.
Jan Zelenka
Souhlas. O víře jsem už napsal několik glos a fejetonů do svých knih. V žádném případě ale nejsem nábožensky věřící. Pokud ta víra není fundamentální, nechť je jakákoli. I víra v Boha.
Zdeněk Pokorný
Moc děkuji za vaše komentáře a přeji všechno dobré. :-)
Daniela Lender Chaloupková
Zdeňku, děkuji ... Bez víry (v cokoliv) se nedá žít.
Jana Kollinová
Ač ateistka, zajímám se o téma víry celoživotně. Pravděpodobně ovlivněna výchovou rodičů, skutečností, že jsem ateistkou z jejich rozhodnutí. Nejbližší je mi názor, že víra je životní postoj. Po přečtení Vašeho článku bych mohla přijmout fakt, že jsem věřící, alespoň z filozofického pohledu. Každopádně, obsah článku nutí k zamyšlení. V současné době jsem ve stadiu, kdy věřím, že každá situace má již předem dané řešení, ale propadnout tomuto názoru by byl krok k fatalizmu a tudy má cesta víry nevede. Děkuji za podnětnou úvaru.
Jitka Caklová
Z mého pohledu a mých životních zkušeností, opět jen fráze, pod které bych se nepodepsala.
Alena Švancarová
Jen v něco věřit - v Boha,lidi,Zem,sebe či práci.Bez víry těžko býti vítězem a člověk ztrácí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 30. týden

S kvízem jsme "cestovali" v uplynulých týdnech po Chorvatsku a Řecku, nyní se podíváme do další oblíbené turistické destinace - Itálie.