Letní snění: Jsme
Ilustrační foto: Pixabay

Letní snění: Jsme

6. 8. 2025

Jan ve spánku vdechoval opojnou vůni lip, chvějících se v červencovém vánku. Netušil, že sní, všechno bylo tak zřetelné a živé jako by bděl. Nádherný sen, ale jako vždycky pamatoval si z něj jen malý kousek, možná i proto, že více ani nebylo třeba. Na ten krásný a hojivý zlomeček pak vzpomínal celý další život.

Nikomu se v tom snu pro vlastní bezpečí nezmínil, že se chce vypravit na místo, které inspirovalo básníka Halase k napsání nádherného textu -  Já se tam vrátím. Kolik nesplnitelné, bolestné touhy obsahoval její poslední výkřik?

Já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím!

A protože byl Jan vždycky trochu cvok a měl volno, nic ho nemohlo zastavit. Musel ve svém snu vidět místo, kam se někdo chce vrátit i „poslepu“, toužil ochutnat to zázračno a zažít, jaká je v tom kousku země síla, že po něm dokáže člověk tak bezmezně prahnout. Jenže dojet v těch časech vlakem do Kunštátu, to už by bylo jednodušší stopnout si něco na měsíc. Pokud totiž šlo o důvěryhodnost jízdních řádů, bylo spolehlivější i věštění. Nakonec to po vyčerpávajícím úsilí zvládnul.

Zdálo se mu, že Kunštát je taková záložka červených střech v otevřené knize zelených kopců. A všude, kam dohlédl, viděl jen lesy, remízky, mírné vlnky polí a nebe, po kterém ve velké výšce zvolna kroužili dravci. Nádhera. Na hrob básníka položil kytku chrp, které natrhal na okraji dozrávající pšenice, uklonil se, a protože byl na hřbitově sám, nahlas poděkoval.

Právě tenkrát ho napadla ta myšlenka. Závratná, nekonečná, dobrá i nesnesitelná. Stál a myslel na člověka, který napsal tak krásnou báseň, ale ani to mu nepomohlo, aby se vykoupil, aby tu směl zůstat. Nic nám nepomůže, nic nás nezachrání a Jan si s největší možnou silou, jaké je jen myšlenka schopna, uvědomil, že on tu JE, že my tu na rozdíl od nich jsme, teď jsme tady, a že to je ten největší, nejúžasnější a vlastně jediný poklad, který má v životě cenu. Jediný. Nic víc není třeba, co by oni dali za jeden náš den, hodinu, vlastně jen sekundu žití a my jich máme nepočítaně. Zázrak.

Probudil se vzrušením nebo kdo ví, čím vlastně. Svítalo, a když začal znovu usínat, cítil jen, jak je nevýslovně šťastný.

 

 

 

Letní soutěžení 2025 sny
Autor: Jan Podešva
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Moc hezké poetické vyprávění. Při čtení jsem cítila vzdálenou vůni kvetoucích lip...
Jarka Jendrisková
Hezké to bylo, oslovilo mě to - upřímné...
Iveta Tomčíková
Krásné Jene, Letní snění super, asi i muži mohou být romantici...? :-)
Daniela Lender Chaloupková
Jene, další nádherné počtení. Miluji omamnou vůni lip včetně doprovodného včelího brumenda. S návratem do známých míst už tak dobrou zkušenost nemám, ale s přítomným okamžikem naprosto souhlasím. Kdy jindy má člověk žít, když ne teď a tady. Moc děkuji :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 32. týden

Posledním státem, kterému se budeme o prázdninách věnovat v našem kvízu, je Polsko. Co o něm znáte? Otestujte se...