Asi každá mamina mi potvrdí, že ji s příchodem těhotenství ovládl pocit: „Proboha od teďka nesmím dělat nic, co by mohlo mému miminku ublížit.“ Některé z nich to vztáhly i na sex v obavě, že by mohl tomu malému tvorečkovi nějak uškodit nebo dokonce způsobit potrat.
Není to pravda. Tedy samozřejmě pokud je všechno v pořádku, oba partneři jsou zdraví, nejedná se o rizikové těhotenství a pokud neprovozujete nějaké divoké praktiky. Je to spíš o pocitech ženy, jedna na to přestane mít chuť nebo jí, zvlášť v pokročilejších stádiích pohlavní styk bolí, pak nemá smysl se do toho nutit a partner se musí spokojit s nekoitálními alternativami, které bychom mu měly poskytnout.
Jiné ženy vnímají zvýšenou prokrvenost pohlavních orgánů tak, že najednou začnou být vzrušivější, snáze dosahují orgasmů a, řečeno s nadsázkou, najednou je to začne bavit daleko víc než dřív. Partner pak jenom zírá: „Miláčku, opravdu to zase chceš, vždyť jsme se milovali ráno? A seš si jistá, že to malému neublíží? Nu, já nevím, dneska jsem unavený z práce, nenecháme to radši na jindy?“ Anebo místo té poslední věty řekne: „Tak jo, lásko, ale počkej, radši si vezmu kondom.“
Kondom. Používat ho v těhotenství či nepoužívat. Pro někoho to může být přímo hamletovské být či nebýt. A proč vlastně? Protože všichni máme na pohlavních orgánech svou vlastní zoologickou zahradu. Dokonce i ti, kteří jsou absolutně věrní a zcela nepromiskuitní. Tahle zoologická nám za normálních okolností neškodí, u partnerů je skombinovaná a my o ni ani nevíme. Jenomže občas se stane, že se některá z těch zvířátek ne naší vinou poněkud přemnoží a začnou nás trápit. Za normálních okolností skočíme do lékárny, koupíme si canesten a za pár dní máme pokoj. V těhotenství to však může být ošidné, takže kondom je na místě. Zvlášť třeba v případech, že zatímco jsme byly v poradně, partner si skočil zaplavat do bazénu a netuše nic zlého, do své ZOO přibral nějakou další potvůrku.
A co polohy? Tak samozřejmě s rostoucím bříškem to začíná být obtížnější. „Miláčku, já vím, že nemáš moc fantazie a nejradši to děláš na misionáře, ale teď už to tak nepůjde, rozlehl bys mi miminko. Ani s koníčkem nepočítej, uznej, že poskakovat na tobě už nemůžu. Víš co? Já se otočím a budeme to dělat pěkně na pejska, ju? Ale opatrně, ne zprudka a ne moc hluboko, přece jen už jsem dost citlivá.“
Jo, jo, citlivá. Jakkoli máme to štěstí, že patříme do skupiny žen, kterým těhotenství zvýšilo sexuální apetit, ona citlivost se s přibývajícími měsíci zvyšuje a nejednou přijde okamžik, kdy nás jakékoli dráždění tam dole začne bolet. Pak už je konec, o partnerovo uspokojení se postaráme jinak a v klasickém sexu si oba musíme dát pauzu do doby, než přestaneme být po šestinedělí celé rozbolavělé. Teda, chlapi, pozor, říká se tomu sice šestinedělí, ale to neznamená, že jde vždy přesně o šest týdnů, dost často se to trochu protáhne. Nicméně milování po porodu není jen otázkou ženského těla, ale též psychiky, která se nám s příchodem miminka dost výrazně přestaví. Ale to by bylo na úplně jiné povídání.
Takže holky, až do toho spadnete, bude na vás, jestli, opět obrazně řečeno, stáhnete roletu nebo naopak otevřete okno. A vy, kluci, buďte k nám shovívaví a plňte naše přání, ať už budou jakákoli, protože jestli je žena vaší vysněnou královnou, tak v těhotenství to platí dvojnásob.
Závěrem to celé odlehčím vtipem:
Přijde mladík k doktorovi a ptá se: „Moje žena je těhotná, jak to teď budeme mít se sexem?“
Doktor si posune brýle a s vážnou tváří se dá do vysvětlování: „V prvním trimestru normálně, ve druhém na pejska a ve třetím na vlka.“
„Co to je na vlka, to neznám?“ Vykulí mladík oči.
Doktor suše s kamennou tváří odpoví: „Jednoduše, to po nocích sedíte u díry a vyjete.“
