Šárka Bayerová
17.11.2025 11:21
Tak to je fajn, pane Buzický, že patříte k těm statečným... Bohužel o to méně rozumím vašim postojům.
Ingrid Hřebíčková
17.11.2025 11:13
Šárko Danielo, Zdeňku a paní Škopánová děkuji za vaše postoje. Naprosto s vámi souhlasím. Stačí si přečíst jméno Buzický a rychle utíkám jinam. Hrůza hrůz.
Jiří Buzický
17.11.2025 10:56
Nechci, paní Bayerová, ze sebe dělat disidenta, nebyl jsem jím. Přesto jsem kandidáty NF nevolil, s výjimkou svých prvních voleb, kdy jsem laxně a rezignovaně lístek hodil, ale cestou od voleb jsem si uvědomil, že takto se zotročit nesmím nechat a pak už jsem se rozhodoval svobodně. V KSČ, SSM, ani SČSP jsem nebyl, v podstatě jsem se choval a mluvil podle svého svědomí s tím, že jsem byl ochoten nést následky. Nebyly nijak drastické. Přesunuli mne z pracoviště z centra na periferii, protože jsem explicitně odmítl vstoupit do SČSP, čímž jsem zkazil kolektivu možnost získat stříbrný odznak BSP, nedostával jsem čtvrtletní odměny a podobně. A také jsem měl děti. Právě pro ně jsem to dělal a stádně nepodporoval režim, který mi vadil. No, nakonec jsem naštval mocné a 14 měsíců mne vyšetřovala StB a konstruovala na mne "případ". ale přišel listopad a vyšetřovatelé pánové dr.Nord a pplk. Borovička zmizeli stejně rychle a tajemně, jak se dříve objevili. Nemám proto porozumění pro řeči "Každý jsme se namočili, měli jsme děti, chtěli karieru, potřebovali zařídit to, či ono.". Vím, že tak se chovalo cca 99,7 % obyvatelstva podle výsledků tehdejších voleb. Pro mne bylo důležitější, že jsem se mohl ráno s čistým svědomím podívat do zrcadla.
Šárka Bayerová
17.11.2025 10:26
Dost konspiračních teorií, prosím... A co se týče vaší otázky, Jiří, skoro každý z naší generace má trochu toho másla na hlavě. Čůrat vytrvale proti větru nedokáže každý. Stejně tak jsme všichni nedokázali být jako Havel nebo Kubišová. Realita každodenního tehdejšího života. Ano, volili jsme. Někdo měl děti, jiní chtěli studovat dál, další nechtěli přijít o práci a skončit v kotelně nebo dokonce v ťurmě. Znovu podotýkám, že nikdy není nic černobílé... Naštěstí byli mezi námi (a o generaci níž) tací, kteří tu odvahu měli. A proto můžeme dnes slavit...
Jiří Buzický
17.11.2025 08:58
Paní Škopánová, nejde o konspirační teorie. Jde o osobní zkušenost. Pochod z Albertova na Vyšehrad byl prošpikován agenty StB, kteří se hned na křižovatce Albertova a ulice Na Slupy pokusili zavést pochod do centra Prahy a vyvolat střet již odpoledne. Také když jsem opouštěl Vyšehrad, musel jsem se proplazit ( ano, skutečně proplazit) křovinami okolo budovy Jedličkova ústavu, neboť celý Vyšehrad byl obehnán kordonem VB, která záměrně uzavíral možnost odchodu a směřoval průvod jen směrem na nábřeží a k Národní třídě. A i po letech je potřeba znát, popřípadě si připomenout, že jsme si svobodu a demokracii nevybojovali, to byla naivní iluze, ale nějakým podivným způsobem a shodou okolností dostali, a to se všemi důsledky. A za oněch 36 let jsme toho mohli dosáhnout mnohem více. Ve standardní demokracii by nebylo možné, aby byl prezidentem bývalý aktivní člen KSČ , který se veřejně přihlásil k podpoře okupace ČSSR v roce 1968 a kandidát na špiona se zaměřením na potírání Západu. To je dost vypovídající. Mimochodem, kam se poděli všichni ti členové KSČ, SSM, SČSP z naší generace? Tak jak byli poplatní tehdejšímu režimu, nyní jsou z nich největší antikomunisté opět poplatní režimu. To nebyly a nejsou oběti komunistického režimu, jehož "legitimitu" z hlouposti, naivity, strachu, či prospěchu posvěcovalo 99,7% voličů.to byli jeho tvůrci. Odpovězte si : Byla jste v KSČ, SSM, SČSP a volila jste kandidáty NF?
Zdeněk Pokorný
17.11.2025 08:52
Název Listopadová či Sametová revoluce je zcela namístě. Konspirační teorie o tom, že komunisté byli s někým domluveni, mají za cíl znevážit úsilí studentů a dalších demokraticky smýšlejících, svobodomyslných občanů naší země. Jak bylo správně řečeno, uvolnění totalitních režimů proběhlo i v jiných zemích. Význam tohoto dnešního dne nabývá v posledních letech na významu. Jsem velice rád, že jsem mohl prožít větší polovinu svého života ve svobodné zemi a doufám, že to tak i zůstane.
Olga Škopánová
17.11.2025 08:24
Myslím, že naše republika je standartní demokracií stejného typu jako ostatní západoevropské země. Konspirační teorie o tom kdo za co mohl a kdo byl v pozadí už snad po tolika letech nejsou potřeba. Revoluce proběhly ve všech komunistických zemích sovětského bloku a my jsme měli štěstí, že byla nekrvavá a že jsme mohli začít budovat kapitalismus. Dle mého názoru jsme za těch 36 let toho dokázali hodně a máme být na co pyšní. Že se nám to někteří chtějí zkazit rasistickými, nacionalistickými a populistickými řečmi je jiná věc. A co se týká posledních voleb tak jejich výsledky nikdo nezpochybňuje, pouze se chce od budoucího premiéra, aby stejně jako ostatní občané republiky dodržoval zákon.
Daniela Řeřichová
17.11.2025 08:17
Děkuji redakci za fotodokumentaci události, která se stala historickým mezníkem a vedla k nastolení demokratického systému. Děkuji, že jsem mohla být součástí tohoto dění a že jsem posledních 36 let nebyla perzekvovaná za své názory a mohla jsem vykonávat svou profesi a žít podle svých představ. 17. listopad 1989 se stal také zadostiučiněním pro 242 tisíc politických vězňů z let 1948-1960, kteří za svobodu a lidská práva bojovali.
Jiří Buzický
17.11.2025 07:27
Na dnešek 17.11. je vyhlášen svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Tedy dnes již spíše jen Den boje za svobodu a demokracii, neboť Mezinárodní den studentstva byl poněkud historicky zapomenut. při tom na jeho základě se udála ona demonstrace, která změnila režim a kterou dnes máme slavit. Říká se jí "Sametová revoluce". Byl jsem pěšákem té "revoluce", účastnil jsem se jí osobně, jak dne 17.11.1989, tak i předchozích akcí. V tom roce např. Palachova týdne, demonstrace k 28.10. i akce na Albertově a Vyšehradu a poté i následných akcí a dění. Na Národní třídě jsem nebyl, neboť jsem mimopražský, na podobné akce jsem dojížděl a musel jsem z Vyšehradu odejít na autobus, abych se dostal domů.
Osobní zkušenost a zralá úvaha z tehdy prožitého mi ex post říkají, že to nebyla revoluce, ale napůl povedený převrat jedné komunistické garnitury druhou. Ta pozitiva, která 17.listopad 1989 přinesl, jsou jen důsledkem toho, že se tato akce pragmatické generace mladých komunistů zcela nepovedla, musela "uvolnit šrouby" a došlo k jistému uvolnění. Přesto si myslím, že ona "svoboda a demokracie" u nás je stále jen iluze a je nutno za ni bojovat i dnes. Příkladný důkaz? Třeba pro začátek tím, že budeme respektovat výsledek voleb.
