Naše mikulášská tradice
Ilustrace: Pixabay

Naše mikulášská tradice

3. 12. 2025

Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s jeho maminkou v klidné vilové čtvrti pražského Braníka. 

Baběnka Boženka byla velmi činorodá a mimo jiné také aktivně působila v Československém červeném kříži. Spoluorganizovala zájezdy, návštěvy kulturních zařízení, podporu lidem v nouzi i praktickou výuku první pomoci na školách.

Dokázala mě vtáhnout do spolkového dění dřív, než jsem stihla protestovat. Jen ruční práce jsem si vyjednala jako zakázanou zónu – pro bezpečí všech.

Baběnky se ale také skvěle bavily. Kromě charitativních a vzdělávacích akcí měly v diáři mnoho oslav a žádnou kamarádku nenechaly na holičkách, ať už byla doma nebo v nemocnici.
Jednou z hezkých tradic byla mikulášská obchůzka, do níž mě obsadily rovnou jako samotného světce.

Vytvořily ornát i mitru, pod kterou jsem schovala své dlouhé vlasy, a já se již jen dovybavila bílou vatou, lemující obličej.

Naše družina byla zvláštní tím, že v ní chyběli andělé – zato čertů bylo jako naseto. A baběnka Boženka mezi nimi zářila svými kreativními nápady.

V podvečer jsme rozveselené obcházely spřátelené rodiny a velké finále se vždy konalo u nás – s domácím vaječným koňakem.

Když jsme se po osmi letech přestěhovali do vlastního, převzaly tradici naše děti se svými kamarády. Já jim dělala nenápadný doprovod, protože na Starém Městě tehdy zuřila regulérní „konkurence mikulášských družin“.

Pak se z dětí stali rodiče a největší hvězdou pro vnoučata byl vždy čert.

Této výsady si mnoho let užíval dědeček. Párkrát se omluvil studentům na fakultě za zkrácený seminář, ale důvod „vejdlejšáku“ jim byl sympatický.

Ani dnes, když jsme už všichni dávno dospělí, si den sv. Mikuláše bez příchodu pekelné bytosti neumíme představit.

Odměnou za písničku nebo básničku jsou jablíčka, ořechy, mandarinky, občas i uhlí nebo brambora – a hlavně po čertech dobrá čokoláda. A to vše zabaleno do neviditelné krabice s nápisem Radost.

Ať už slavíte, nebo ne, posílám všem velkou nůši andělské předvánoční nálady.

 

 

 

 

 

 

Mikuláš rodina tradice vzpomínky
Hodnocení:
(5.2 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Danielo, moc pěkně jsi zavzpomínala. Oslovení baběnka jsem neznala, ale seznámila mě s ním moje milá protitchýně Jitka, kterou bohužel mohu pozdravit už jen tam nahoru. Mikuláš k nám sice nechodí, ale nadílku pro vnoučata dodnes dávám za okno a těším se, jak ho dychtivě otevřou ♥
Anna Potůčková
Danielko, hezké vzpomínání. Já svým babičkám říkala stařenko. A zejména stařenka z maminčiné strany, když na nás chtěl čert, natáhla svůj čagan jako závoru, a čert nic nezmohl. My se vždy schovávaly za její záda. Stařenka byla věkem opravdu stařenka, mě bylo 6 let, když zemřela ve svých 85 letech.
Zuzana Zajícová
Moc hezky jste říkali babičce - baběnka... a článek je taky moc hezký.
Jarka Jendrisková
Já jsem měla vždy toto období ráda. Zejména, když byli malí moji dva rošťáci, čert na ně platil. A to nejen 5. prosince, ale asi ještě týden, protože jsem jim řekla, že čerti ještě čekají ve sklepě na uhlí, zda budou opravdu hodní, slíbili!
Naděžda Špásová
Danielo, to musí být moc hezké, tak ať vám to ještě hodně dlouho vydrží. :-)
Blanka Lazarová
Pěkná tradice. Škoda, že u nás na sídlišti se to nějak nedrží. Vloni jsem na ně číhala, chtěla jsem si je vyfotit a nic. Naše děti si to však užily někdy až moc emotivně. Bez pláče a slibů se to často neobešlo. Ale žádnou újmu neutrpěly a další rok už byly statečnější. :-)
Zdenka Soukupová
Danielo, moc krásná vzpomínka. O to hezčí, že má pořád pokračování.
Michaela Přibová
Moc hezký článek. Ostatně jako tvoje všechny. Děkuji za sdílení.
Iva Bendová
Milé a sympatické vzpomínání, čerti jsou moje nejoblíbenější pohádkové bytosti :-) Jednou byl soused, jinak velmi oblíbený u dětí i dospělých, tak hrůzostrašně autentický, že musel za řevu naší malé dcerky vycouvat ze dveří. Úplně ho vidím a bojím bojím :-) Ve vilové čtvrti v Braníku to trochu znám. U jedné kamarádky jsem tam byla na návštěvě jako studentka, a u jedné současné několikrát. Nahoře je krásná vyhlídka. Děkuji, Danielo, za příjemnou chvilku s Vámi :-)
Ingrid Hřebíčková
To je moc hezký článek o Božence a nejen o ní. Pamatuji se, když byly děti malé, pozvaly jsme čerta s Mikulášem k nám domů. Čert se na děti doslova vyřítil a Michalka ( sestra) vykřikla: " kluci neblbněte, to je moc". A Péťa pak k ní přišel a řekl: " tys jim řekla kluci"...Děkuji za článek plný lidskosti a pochopení.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Tentokrát se prostřednctvím vědomostního kvízu vrátíme o několik staletí zpět. Do středověku. Vyzkoušejte si, co si pamatujete z dějepisu.