Megalitické památky, jako je třeba Stonehenge, přitahují svou tajuplností – ale nemusíme za nimi ani tak daleko. Až na výjimky sice české megality nejsou tak mohutné, dýchá z nich však totéž tajemství: jak a proč dávní obyvatelé Evropy pohybovali obrovskými kameny, když podle učebnic měli mít dost co dělat s tím, aby si primitivními prostředky uhájili holé živobytí. Největší u nás se jmenuje Kamenný pastýř a najdete ho kousek od Slaného.
Prst ukazující k nebesům
Kamenného pastýře rozhodně nepřehlédnete. Nejen proto, že je vysoký úctyhodných 3,5 metru, ale také proto, že stojí v rovinaté a bezlesé krajině. Nejvýraznější je během vegetační sezóny: ze zelených nebo zlatých polí se k nebi tyčí černý křivý prst na špici lemovaný bílými skvrnami ptačího trusu. Je od něj výhled ke klobuckému kostelu. Podle pověsti se k němu pomalu přibližuje při každém zvonění kostelního zvonu a až se s ním střetne, nastane konec světa.
Kámen je vytvořen z železitého pískovce, který se tu v okolí nikde nevyskytuje. Když se už v předminulém století rozhořela mezi geologem J. N. Woldřichem a archeologem J. L. Pičem diskuse o tom, zda je Kamenný pastýř přírodního nebo umělého původu, byla u jeho paty kopána sonda. Tehdy se ukázalo, že objekt nemá s podložní skálou nic společného. Liší se složením a ani k ní nedosahuje, jeho základna je mnohem výš ukotvená v sypké hlíně. O umělém původu tedy lze jen stěží pochybovat, přesto se o něj oficiální archeologie moc nezajímá a dokonce ani nepodléhá památkové ochraně.
Pravěká observatoř?
Původ i účel kamene je neznámý. Něco málo naznačují nálezy v jeho okolí. Začátkem 20. století tu byly vyorány další dva menší kameny a místní pověsti o menhiru dokonce mluví jako o Pastýři se stádem, protože jej prý kdysi obklopovalo celkem 12 balvanů. Mohlo by to znamenat, že šlo o větší objekt s astronomickou nebo kalendářní funkcí – podobně, jako britský Stonehenge.
Mezi novodobými romantiky je o kámen zájem především v čase rovnodennosti a slunovratů, kdy se prý v jeho okolí projevují tajemné podzemní energie.
Romantičtí amatérští badatelé menhiry často dávají do souvislosti s Kelty – ale zcela chybně. Záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, působila přibližně ve třetím tisíciletí před počátkem našeho letopočtu, tedy o mnoho dřív, než se Keltové objevili na scéně dějin. České menhiry jsou nejspíš nejzazším výběžkem rozšíření podobných staveb v severním Německu. Kultura, která je budovala, se šířila podél mořských pobřeží a řek. K nám patrně přišla po Labi a pronikala i proti proudu Ohře a Vltavy.
