Je to průlom v léčbě rakoviny, ovšem jeho uvedení do praxe bude ještě několik let trvat. Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze vyvinuli vakcínu, která dokáže zastavit nádorové bujení u myší. Využili při tom principu imunoterapie. Vakcína se skládá z miniaturních kroužků DNA a takzvaných chimérických genů, pomocí kterých útočí nejen na nádorové buňky, ale i okolní buňky, které nádorové bujení podporují.
"Imunoterapie nám umožňuje využít toho, že se v nádorech vyskytují nové antigeny, kterými se nádorové buňky odlišují od buněk normálních. Imunizace proti těmto antigenům přiměje organismus, aby proti nim vyvinul sám potřebnou imunitní odpověď," vysvětlil princip imunoterapie vedoucí projektu Michal Šmahel.
Podle něj na plánu vyvolat protinádorovou imunitní odpověď vakcinací pracují už desítky let stovky vědeckých týmů po celém světě. "Nádorové buňky jsou totiž geneticky nestabilní, díky čemuž se mohou proměňovat a před imunitním zásahem tak unikat," uvedl Šmahel, který v této souvislosti spolu s kolegy v týmu vyvíjí zmíněné chimérické geny, což jsou jakési genové kompiláty.
Vědci aplikují vakcínu myším do kůže ve třech dávkách během jednoho týdne, místo klasické injekční stříkačky ale kvůli většímu účinku používají speciální genovou pistoli.
"Důkazy, že to může fungovat a že lze úspěšnou imunoterapií zabít i odolné nádorové kmenové buňky, vidíme u hematoonkologických onemocnění už dnes," dodal vedoucí vědeckého týmu a jako příklad uvedl transplantaci kostní dřeně. Uvedení tohoto objevu do praxe si však vyžádá ještě čas.
