Kouzlo časů minulých: Rodokaps

Uznávám, že hledat logiku v zábavném čtení, nabo dobrodružných filmech je blbost. Tak třeba v kovbojce Létající kovbojové se dva desperádi uchýlí do školní třídy. Vydávají se za učitele a děti to nepostřehnou. No a největší legrace nastává, když jeden z hrdinů čte zasedací pořádek a volá Algy brey! Poitna je, že to znamenalo algebra! No a v tom duchu předstírá Vlasta Burian, že je přednosta stanice a major Terazky v debilním seriálu Černí baroni slouží za výpravčího v železničářské uniformě. Je asi potřeba ve všech těchto případech neuvažovat a jen se bavit. Nutno vypnout i mozek!

Přiznávám, že jsem jako kliuk také hltal Rodokapsy. Dokonce si pamatují první čísla. Číslo 1 Zelená paruka, číslo 2 Matčin výkřik a číslo 3 O muže a vítězství. Později jsem poznal, že jde o blbiny nejhošího ražení a že spisovateli kovbojek byli také trafikanti. Za komunistů to byl syndrom zakázaného ovoce . Po roce 1989 se podobný oprášený žánr hrubě neosvědčil a naplnil bedny od zeleniny. Mimo jiné Mayovky nemají s Rodokapsy nic společného. Svého času jsem byl znalec. Perly jako Zákon jízdní policie, Létající kovbojové, nebo Kamarádi z ranče V byla četba pro jednoduché bytosti. Cliftonky se v Rodokapxyech nevyskytovaly. Bohužel podobný žánr v kinech a televizi se od rodokapsů mnoho neliší.

Také přiznávám, že jsem na ně tatínkovi chodila a tajně je četla. O anglické výslovnosti jsem neměla ani páru, takže jsem všecka ta jména louskala, jak bylo psáno, ale pamatuji si je dodnes a později zfilmované "Mayovky" s Vinetouem, Old Shatterhandem, Samem Hawkinsem a j., jsem zbožňovala.

Nejsem hoch, ale také jsem je svého času ráda četla. :-)