Škoda, všeho kvalitního a dobrého, co zaniklo a zaniká je škoda.

Nejde jen o přemýšlení, ale o dostatek možností. V tomto směru myslím není situace dobrá, alespoň jak domů s pečovatelskou službou nebo lepších senior domů je málo a dostat se do těchto zařízení je velký problém, který většinou nevyřeší ani dost financí ze strany seniora. Na výstavbu těchto zařízení by se měly obce zaměřit, protože populace stárne a seniorů bude vždy hodně.

Gratulace všem.Jste úžasné kočky.

"Ale,ten střední věk nemusí být nutně depresivní" S pobavením si čtu v jakémsi magazínu.......obouvám si tenisky a vyrážím do pražské Botanické zahrady,kde je právě teď vše v květu,no nádhera! Minulý týden jsem se vrátila z výletu do Španělska,kde jsem procestovala pobřeží Costa Blanca a byla jsem příjemně překvapená,že to úpně mimo sezonu jde také...Olá Espaňa.....Od dětství jsem byla velký introvert a vše jsem si nejdříve malovala ,později i zapisovala a různé bločky a kresby mám schované dodnes(k pobavení dcer a přátel).Nedávno se mi stala záhadná věc,když jsem kamarádovi při chatování na netu naskenovala i můj obrázek ,který jsem si nakreslila po úžasném zážitku z koncertu v 16.letech a on mi obratem poslal téměř kopii,ale na fotografii z té doby.....No,není to nádhera? Malovat jsem nikdy nepřestala a přidal se zájem o módu,když jsem pečlivě studovala zahraniční magazíny.Na staré" Singrovce" vznikl první model a pak už jsem byla k nezastavení.....Po letech jsem se dopracovala k výrobě divadelních a filmových kostýmů,přidal se k tomu ještě zájem o bytový design a moje tvůrčí povaha byla v sedmém nebi.Loni,touhle dobou jsem byla zaskočena diagnozou rakoviny prsu,vše jsem absolvovala a dnes mám výročí ukončení léčby.....cítím se skvěle,jdu si umýt vlasy a skočím se podívat na veletrh For Senior do Letňan,mám to za rohem.....

Alenko dobře děláte, to sebevědomí držte za pačesy, ať Vás o ně nikdo nepřipraví.

Olinko,napsala jsi to úžasně,nejen že už se těším na další pokračování Tvého vyprávění,ale já to tam přímo vidím,tak dobře jsi to popsala.Super,Ty jsi milá Olinko rozený vypravěč.Moc se těším na další zážitky....a fotky parádní.

Právě sleduji Sama doma a je to bezva ! Fandím všem ženám jste kočky !

Nádherné!!!

Tak tohle dobře znám.Moje tesilové a brokátové byly nové ,ale.........Švadlena přece ví ,co se nosí a to bylo,,svaté".Ještěže máme obchody,bohužel,jen v některých se dá nakoupit kvalitní zboží a za rozumnou cenu.

Vážím si Vašich názorů a vyjadřuji Vám své sympatie. Cítíte, co jednotlivým ženám sluší, protože k Vám promlouvá jejich osobnost, nikoliv věk a velikost oděvů číslo x...Díky za dnešní péči.

Díky Jaroslave za další díl, už se nám ta mozaika o Norsku hezky skládá.

Tulipány mám moc ráda i s jejich charakteristickou klasickou vůní. Začíná jejich čas a netrvá příliš dlouho, o to se mi zdají krásnější.

To, že je mi někdo sympatický mě rozhodně neinspiruje k tomu, abych chtěla vypadat jako on/a. Nikdy jsem neměla potřebu vypadat jako někdo jiný. Svět je pro mě zajímavý hlavně tím, že je mnohotvárný, mnohobarevný a různorodý. Originály měly a mají vždy větší cenu.

Čtu si postupně vaše básně a jsem z nich unešena a dojata. Krásné

Při zmínce o Kainarově Stříhali dohola malého chlapečka si vždy vybavím jaro 1971. kdy jsem v posledním ročníku fakulty šla na 6-týdenní praxi do vybrané školy s rozšířeným cizojazyčným vyučováním v Č. Budějovicích. Kromě němčiny, která se mi pak stala povoláním, jsem samozřejmě učila i svůj druhý aprobační předmět - češtinu. Jednou jsem dostala v devítce učit Kainara. V té době už dost tvrdě nastoupila normalizace. Žáci měli v učebnici ten zprofanovaný Český sen se Stalinovými reky a moc je to nebavilo. Vybalila jsem na ně informace z tehdy již zase nepovolené učebnice z roku 1968 "Padesát českých spisovatelů". A když jsem říkala, že "Stříhali dohola malého chlapečka, kadeře padaly k zemi a zmíraly ...." až po to závěrečné "už mu to začlo!", kdy jsem dodala, že tím končí bezstarostné dětství a teď už se bude muset dítě přizpůsobit společnosti, která mu bude proti jeho vůli stříhat nejen vlasy, ale i křídla, protože i děti už nebudou mít svobodu, tak ti patnáctiletí z toho byli úplně u vytržení a vůbec nechtěli skončit, a ještě, ještě něco. Pak ale za mnou přišla jejich češtinářka a prosila mě, abych už takové informace nedávala, protože by měla ona s tím problémy. Tak to bylo. Když jsem pak uslyšela po nějaké době tu báseň jako text s Mišíkem, žasla jsem. Se svým nevyumělkovaným hlasem se na to moc hodil!

Holky, budeme slavné :_)

Velice hodnotné básnicky,nádherné příměry,akorát mám z tvých básní pocit,že se zbytečně ponižuješ,myslím si,že to nemáš zapotřebí,ale třeba je to jenom můj pocit.

Na školu vzpomínám velice často.Zajišťuji pravidelně už 50 let školní srazy.Loni jsme měli sraz ze ZDŠ Tehdejší naše třídní učitelka se ze zdravotních důvodů nezúčastnila.Letos ne DEN UČITELŮ ve věku 84 let zemřela. Tvůj příspěvek opět vzpomínky na školní léta ve mně trochu---nebo trochu více- probudil!!!! Děkuji.

Petr Spálený patří ke kmenovému hudebnímu bohatství naší země. Jsem jeho vrstevnicí, a proto s ním prožívám všechny jeho hudební úspěchy. Jeho projev vzbuzuje klid a vyrovnanost. Přeji si, aby nás obohacoval svým uměním ještě hodně dlouho.

Oba sourozence mám moc ráda. Jsou poctiví v životě i v povolání, které se u nich vlastně prolínají. Hana má dodnes úžasný hlas.