Fíkus zalijte, mručím jiným směrem. :) Díky za vtipné nedělní čtení.

Evi - Bertice, moc ti děkuji za krásná slova. Britney se už pomalu uzdravuje, začala žrát a vrací se ke svým zvykům.

Právě pro tyto finty pojišťoven nechápu,jak můžou dělat reklamy a v nich psát,že lze vše vyřídit přes mobil ! Bývala jsem pojištěna,i děti, měli jsme také spořící pojistky a vždy jen uzavřené v klidu doma - ano,kdysi chodil agent až domů a vše trpělivě vysvětlil a ukázal v textu smlouvy...Jednou se mi stalo,že mě někdo z jisté pojišťovny telefonicky i osobně naháněl,abych si prý nechala starou smlouvu změnit na lepší a modernější.To jsem neudělala,neboť ta nová neměla ty výhody původní a zkrátka chtěli ode mne více peněz za méně služeb. Člověk si musí dávat bacha stále a je to asi čím dál tím vymyšlenější tak,aby z pojistek měly hlavně zisk ty pojišťovny!

Zajímavé čteníčko na víkend. Do vinárny U zlatého hada jsem také během studia chodívala, ale o trochu dřív. Já bych se nikdy na takovouto cestu nepustila, na to jsem nikdy neměla. Co takhle popsat trochu fotky, zkoumala jsem, kdo na nich je a kde to je.

Díky zbavení se strachu, jsem preventivní prohlídky zrušila, protože o čem nevím, to mi není. A díky tomu, že jsem před víc jak dvěma lety nevěděla, že jsem v ohrožení života, dnes žiji. Strach je pro mě startovací moment každé nemoci.

To je velmi zajímavé, zkusím si knihu půjčit. Děkuji za námět.

Milá Alenko, díky moc za přiblížení historických dokumentů a nádherných fotografií. V mém dětství jsme měli v naší rodině dva tažné koně - hřebce Šemíka a klisnu Adu. I já jsem jim vždy nosila kostku cukru, ale až po namáhavé práci a právě za odměnu - velmi si to zasloužili*

To se mi ulevilo. V poslední době často zapalujeme svíčku za zemřelé.

Nedivím se, že milujete Istrii, je tam krásně a moc hezká je i vaše vzpomínka.

Problematické chvíle hezky popsané.

:-) No jo, po čem toužíme, je vždycky něčím drahé... :-)

Ochutnávka zimní atmosféry v zoo mńamky, mňamky. Dobře, že jsi nezapomněla foťák!

Připomnělo mi to knihu, kterou někdy v 70. letech napsala ředitelka našeho pracoviště. Jmenovala se O některých rozdílech mezi chlapci a dívkami. Velmi nás to pobavilo.

Zajímavý článek a moc hezké fotky. :-)

:-) Coby nahluchlý badavě koukám a rozhlížím se, v šalinách si mě proto pletli s revizorem. Skuteční revizoři přede mnou prchali, jelikož, spatřiv je, volal jsem hlasitě "revize jízdenek prosím!" :-)

Evo, to je skvělé, že ti to tak hezky vyšlo! :-)

Když při tom se tak krásně spí :-)))

Je krásné, když se člověk může odkudkoli vrátit domů...ne do bytu, ale domů...

Vtipné s milou pointou, díky vám den dobře začná :-)

No konečně někdo objevil Ameriku a doufejme, že se karta obrací ve prospěch seniorů.