Moc hezký článek na závěr olympiády. Woody Allen nepatří k mým oblíbencům, ale do jisté míry s ním souhlasím. S uvedenými učitelkami bych si určitě hezky zafilozofovala, nicméně tentokrát jsem "ztratila" spoustu času u televizní obrazovky, abych z této sportovní události také něco měla. Vždycky jsem se ráda dívala na krasobruslení, sem tam na hokej a skoky na lyžích. Mé pohnutky byly většinou zcela odlišné od sportovních fandů. Až tak moc mě nezajímalo, jak to dopadne, ale jaké to bude. Čím jsem starší, tím více sportů mě "zajímá", hlavně díky partnerovi, který se na ně dívá (a blokuje tím, na co bych se dívala já :-). Nejvíc mě oslovil biatlon, tam dokonce i fandím. Mám moc ráda přenosy dálkových běhů a v létě si nenechám ujít Tour de France. Přiznám se, že možná mě víc zajímá krajina, kterou se sportovci řítí, ale už začínám registrovat, že si pamatuji jména těch, kteří jsou ve své disciplíně opravdu dobří. Mým nejoblíbenějším sportem, který provozuji, je chůze a cyklistika. V zimě nejezdím a chodit zase konečně začnu. Od televizního sportování mám už docela otlačenou jistou část těla. Dokonce jsem se věnovala Tipovačce. Nejdříve sama, nakonec i s partnerem, protože máme jen jeden přístup k i60. Jsme se svým výkonem nadmíru spokojeni. A to jsem ještě před olympiádou některé sporty vůbec neznala. :-)

milé

Moc smutný příběh, každému, kdo si ho přečte, musí téct slzy proudem.....

Všem luskounům přeji k jejich dni, aby lidé přestali mít na luskouny zálusk. Bohužel těch ohrožených živočichů je mnoho, ale těch co je ohrožují také. S lidmi je to těžké. Pořád dokola. Jedni zachraňují, jiní likvidují. Těm prvním držím pěsti.

Moc zajímavé, čím vším se vědci zabývají. Zaujalo mě umělecké ztvárnění fotosyntetického aparátu bakterie Gemmatimonas. Nic není takové, jak to na první pohled vypadá. :-)

Nikdy nebylo tak zle, aby bylo nejhůř a každý mrak má zlatý okraj :-) děkuji ..

Díky.. :-)

Jezero jsem obešla loni v létě, ale s tebou je to jiná káva. Přenádherné fotografie v čele s úvodní- zasněnou, díky.

Článku velmi rozumím, v naší rodině je hodně koníčků až posedlostí. Také jsem dávala dohromady rodokmen, ale nedostala jsem se dál než do začátku 19. století. Pak jsem musela na farní úřady, kde se vedly matriky podle vyznání. Můj vytrvalý strýček zpracoval rodokmen po maminčině linii až do 18. století a je to napínavé čtení, zvlášť, když má člověk fantazii! :-)

Děláte hezké koláže, líbí se mi ! Jinak musím napsat, že já se sebechválou mám problémy. Nemám ji totiž ráda. Je ošidná. Sice se můžete bušit v prsa, jaká jste šikovná (teď mluvím o sobě), ale druzí vás mohou vidět úplně, ale úplně jinak. Takže já jsem spíš kritická, a to i k sobě. :-))

Musím poznamenat, že si v poslední době tyhle šuplíkovky čtu s potěšením.

Skladatelé už složili tolik krásných melodií, že se někdy divím, jak je to možné. Mám ráda klasiky (Čajkovského, Dvořáka, Brahmse...) , jazz, swing ale i židovskou a romskou hudbu. Hezké vyznání. Bez hudby by byla nuda.

Krásný rozhovor o krásném a plném životě zajímavého člověka ! Moc se mi líbil !!!

Moc hezký článek. Takové malé potěšení po ránu. * * * * * *

Naďo, udělali jste si pěknou procházku. S golfem jsem si, nijak potměšile, vzpomněla na jednu scénu s Mr. Beanem, který ve snaze dodržet pravidla pronásledoval míček všude po městě a vrátil se až za tmy. Obrázky už signalizují předjaří.

Maruško, napsala jsi to moc hezky, to přání, týkající se lesů a přírody mám taky. Bohužel, lidská bezohlednost k přírodě se nám vymstí, což se už v podstatě děje. Mám moc ráda lesy a když vidím to, co po nich zbude, je mi smutno. :-(

Krásná fotoreportáž, díky.

Už jsem výzvu přeposlala na všechny strany.

Ofinu nosím celý život. Kromě dvou krátkých období – kdy mě jako dítě maminka nutila nosit vlasy z čela, a později, kdy jsem se ostříhala nakrátko.

máte pravdu, že je třeba bojovat! a vědci zjistili, že hlavně bojem proti obezitě a následné cukrovce. Ta je tím, na co když Covid nasedne, tak zdivočí.