Hezky napsané, článek se mi líbí a upoutala mne i ta zajímavá, krásná koláž ! Evidentně jste šikovná ! Jinak k článku - já na suchém kameni nikdy v životě neseděla, stačí si přečíst mé články, a když už jsem si sedla na nějaký ten kámen, byl pořádně kluzký, já sklouzla nebo jsem musela seskočit do vody a plavat :-)) Takže vím moc dobře, o čem je řeč.

Hezké :) :)

Klokotská alej je nádherná, stejně jako poutní místo a farnost, která zde velmi aktivně působí pro rodiny.

OK, podporuji dobrovolnost.

Téma cest je nadčasové. Fotografie jsou moc pěkné.

Úplně to vidím...Už aby slunce doputovalo i k nám :-)

Ahoj, Vlaďko! Díky za velmi zajímavý článek a krásné fotky. Podle mě mezi zimní nepatří ty se střední průmyslovou školou a univerzitou (zeleň, oblečení). Co se týče přecházení přes mosty, musela bych se podívat do mapy. Jsem na tom s orientací na štíru.

Zdeňku, hezká báseň :-) :-) A já se ptám, je domovník na stráži ???

Hanko, díky za krásné vstupy do světa módy :-)

Dělej, že jsi mrtvý. Ti dva zkamenělí nás neprásknou, ale ta blondýna viděla, jak jsme na tržišti ukradli vuřty.

Líbí se mi závěrečný citát, jen by mě zajímalo, jak by tyto kategorie byly definovány politiky.

Soni, jsi moudrý a laskavý člověk, Tvé vzpomínky zapsané do knihy budou určitě pro Tvou vnučku jednou nádhernou procházkou životem Tvým i Tvé rodiny.

Moc děkuji za tento rozhovor. V odpovědích paní Lenky je moudrost, pokora i životní zkušenosti, je z nich cítit, že přes všechny těžkosti, které ji v poslední době, ale i dříve potkaly, má ráda život. Velmi ráda bych šla na její komentovanou prohlídku. Škoda, že v článku není uvedeno zda a kdy se tyto prohlídky konají. Přejí paní Kocierzové hodně zdraví a elánu.

Václave, umíte vymyslet fakt napínavou a fialovou uměleckou nadstavbu. Líbí.... ☺

Ať už se rodiče rozhodnou jakkoli, měli by pamatovat na svého potomka, jak se mu bude s jeho jménem žít. V předškolním věku je to jednodušší, pak už to dítě začíná řešit. Ještě horší je, že 40-ti letého muže příbuzní stále označují za malého Jardu, protože jeho táta je velký Jarda, i když je o 15 cm menší. Nic proti, ale jsem rodičům moc vděčná za své jméno. Moje sestra takové štěstí neměla a mockrát si postěžovala na těžký úděl prvorozené.

Pardon, chybí jedna hvězdička.

Jako vždy to bylo pro mě velmi zajímavé vyprávění o místech pro mě neznámých. Vyhovuje mi tento styl s velkým množstvím faktů. Většinou se k článku vracím, abych si “užila” i některé detaily. Jsem člověk, který cestuje velmi málo, ale o jiných zemích se ráda dozvídám.

Já otázku mám.Jak moc zajímala historka Čičika nebo čekal,že dostane další kapsičku a proto poslouchal.Vím,že kočky zajímá co dostanou dobrého.Hlavně.

Jedním slovem - NÁDHERA!! Tam bych chtěla být a Tebou.

Díky za každé nedělní ráno s vámi.