Jsme tu uprostřed současného života, díky za pokračování.

Troufám si vyslovit svůj názor. Vyjde to nastejno. Mladí z nerozumu a starší z rozumu. Mně se článek líbí. Čiší z něho nejen zkušenost, ale i rozum. A kdo se cítí pohoršen, ať klidně hodí kamenem, ale nemyslí si, že to svědčí o ryzím charakteru.

Krásné.

Danielo, moc pěkně jsi to shrnula. Jen dodám - je to na nás - jaký si to uděláme. Tak mějme se rádi, nemračme se , ale usmívejme se a snažme se být pozitivně naladění. Půjde všechno líp. A slovy Renčína : " Připíjím všem lidem dobré vůle ! "

Něžné vyznání.

Zuzko, díky.

Aničko, krásné fotografie. Židovská kultura je velmi zajímavá včetně rituálů pohřbívání. Máme u nás mnoho pozoruhodných židovských hřbitovů a je dobře, že se udržují.

Spojit příjemné s užitečným,jsem s těmi,co nemohou být doma. Hezké vánoce.

Po celodenní šichtě jsem unavená a skleslá na duchu, stromek je křivý, vítr duje a moje nálada je někde ve výši kolen. A pak jsem se začetla do Vánoc bez kapra i když se mi nelíbí úvodní fotka, článek je bezvadný a já se usmívám. Děkuji za spravení nálady. Šťastné a veselé s kaprem a nebo bez.

Obrázek mi připomněl mnou sponzorované zvíře v táborské zoo - prase göttingenské. Prasata jsou mi sympatická, i když v bytě jako domácího mazlíčka bych žádné chovat nechtěla. :-D Je to hezká pohádka.

Moc milé a mně blízké, stává se nejen před Vánocemi...

krásný povídání - díky :-)

Jmelí nemám intuitivně ráda a o vánocích ho u nás doma nemáme. Možná proto, jak ho vidím parazitovat na stromech kolem naší chaty. A po větru ho mám plný trávník. Ale každý jsme jiný, někomu se zase libí.

Děkuji redakci za zajímavý článek.

Věrko, krásná slova. Já mohu akorát vzpomínat. Rodiče leží v Dejvicích a manželka se synem v Čelákovicích. Mám rád kostely s jednoduchou výzdobou. Pokud je někdo skutečně věřící, nepotřebuje ke své víře fůru zlata a nádhery, jak je to zvykem v katolických kostelech. Dokáži se do tvých pocitů vžít. Nikdy nezapomenu, co vše mi rodiče i ostatní mí nejbližší do života dal. Čím mne obohatili. O naše dva hroby se vzorně stará dcera. Život jde dál, jeho koloběh člověk nezastaví.

Zdravím Tě malířko a poetko. V Tvé pohádce je ukrytá velká láska, kterou rozdáváš bytostem lidským i zvířecím. Děkuju, že jsi. Hezké Vánoce!!

Parádně jsem se po ránu zasmála. Zejména po těch posledních větách... Dík

milé :-) pobavilo (hvězdiček mělo být 5 ale nejde to opravit)

To je fakt umím nebo jsem to uměla. Já se musím vždy smát s jakou dychtivostí poslouchají vnoučata vzpomínky na dětství jejich rodičů. Díky za připomenutí.

:-) Taky bych okolí nezlehčoval... :-)