Ty se zkus zamyslit,kdo je tu nejlepší,když vánek hladí tě,či je tu bezvětří,nemůžeš uhodnout,tak já ti napovím,verše tvé pohladí,to všichni přece ví!

U mě to je, paní Mileno, obdobné. Za uzavřený kruh to ale jednoznačně nepovažuji. Návraty k zájmům a přáním mládí bývají dost časté. Pro mě je to přerušená bílá čára nebo spirála bez uzavření. Báseň se mi moc líbí, dýchá z ní mladost, i když myslím, že mladistvě napíšete i dnes.

p.Soňa Kodetová, ste super žena, nápad - Klub tretieho tisícročia s ideou celoživotného vzdelávania je ohromná vec, ktorá Vás napadla. Želám stály entuziazmus a zdravie, samozrejme

Přiznám se, že jsem nikdy nevěřila na "nadpřirozené síly", na léčitele jsem pohlížela s despektem, protože jsem dobře znala příběh zanedbané péče, kdy se pacient - můj velmi dobrý známý - nechal léčit nějakým šarlatánem a dopadl velmi špatně. Nebyla jsem ani typ, který by věřil na osud, necítila jsem pozitivní energii, přenášenou médii. Až teď v pozdějším věku si začínám o "věcech mezi nebem a zemí" trochu více přemýšlet. A díky vám je možná začnu i více chápat a vnímat. Díky, vaše příspěvky jsou velmi dobré, těším se na další. Jana

To sem mi moc líbí,potěšila jsi mě Zuzko.Díky.

Myslím, že lidi v nenáladě dokážou jít v myšlenkách silně proti sobě, někdy téměř do sebedestrukce. A pak se zase zahrnují sebelítostí, proč zrovna já, co jsem komu udělala, proč mě nikdo nechápe a nemá rád. Pro mě je navýsost důležité být sama se sebou v souladu. Nepřemýšlím, jestli se mám ráda nebo nerada, ale snažím se vyhnout věcem, o kterých cítím, že mi nejsou po chuti. A když už něco takového dělat musím, tak se snažím intenzitu toho, co se mi nelíbí, eliminovat na minimum.

To je moc krásně napsané i když cítím ten velký smutek.Prý je jistota lepší než nejistota,ale někdy méně vědět,znamená méně se trápit.Proto je lepší žít přítomností a radovat se z milých drobností a to,co zavál čas,nechat s nadhledem zaváté,i když to bývá těžké...Básnička ale moc povedená,děkuji...

Tak Zdeňku,toto je dost dobrý,potěšil jste mě.Díky

Pravdu díš Jituško,únor je tady a také více světla a naděje,že se nebude " dlouho " zdržovat a snad bude k nám dobrý.Napsala jsi to pěkně,tu předjarní náladu beru už dnes....díky

Dano, přesně jste ve svém povídání vystihla zimní atmosféru s knížkami všeho druhu. A protože jsou knihy dnes velmi drahé, ráda se probírám maminčinou obsáhlou knihovnou a ráda se vracím znovu a znovu ke svým oblíbeným titulům, byť několikrát přečteným. A také ráda vařím. Jsem sama a dělá mi potěšení o víkendu vařit a péct pro své děti, nabaštíme se, popovídáme a zima lépe uteče. A tak jako tenkrát maminka, i já už dnes dokážu z ničeho nebo opravdu z mála, uvařit dobré jídlo. Kdysi jsem nechápala, z čeho to maminka vůbec vykouzlila, peněz moc nebylo a nám chutnalo. Tak i já jsem se dostala do věku, kdy se mi vybavují maminčiny zapomenuté recepty, které nám tolik chutnaly. A snažím se je předávat zase dál. Díky za tohle zimní zastaveníčko. Mám je též moc ráda.

Tvoje místo na básnění je taky tady, Jíťo, tak je dobře, že ses zase ozvala. Nejvíc se mi líbí začátek, to už po několikáté. Ale celkově máš klasicky dobrou myšlenku a schopnost ji ztvárnit.

Tuto báseň bych řadil mezi vrcholná díla z tvorby Zuzany.

Přesně tak to v životě bývá, Zuzko, krásně zobrazeno v básni.

Povedená, skvěle padnoucí básnička do dnešních dnů. Príma.

Můžu potvrdit, že v Drážďanech jsem bydlela v báječném hotelu na pěší zóně Prager Strasse, zatímco v Londýně také celkem v centru v malinké úzké "špeluňce", menší a horší hotelový pokoj jsem nikde nezažila.

Tento Váš článek,Vaše krásné vzpomínání jsem si našla prakticky po roce od jeho napsání a chci Vám za něj poděkovat.Je mi to velmi milé a blízké a vyvolal jste ve mě podobnou vzpomínku,kdy jsme chytaly,jako malé děti v potoce raky,u milované babičky na jihu Čech.Škoda,že jste už nic dalšího,kromě " obilí " nenapsal,čte se to báječně.Ráda bych si přečetla i další...ale i tak díky za příjemnou chvilku..

Umíš to napsat tak krásně.

Báseň psaná v "moll" a zajímavě frázovaná. Dodává to údernost. Příliš rozjásaná není.

No to je krásně roztomiloučké, až jsem se zasnila a to jarní vlání přímo z těch veršů cítila. Takové básničky rozněžní a navodí krásnou atmosféru. Díky.