Bezvadně napsáno, pobavila jsem se :-)

Děkuji za skvělé nápady. Opět se budeme mít nač těšit.

Zajímavé vyznání.

Ivano, máte pravdu, to co tam ten triumvirát na Hradě vyvádí je do nebe volající, padesátá léta jako vyšitá. Snad už jim přistřihnou křidélka, nebo raději je rovnou vykopnou. Pane Vácho, perfektně napsaný článek!

:-) :-) To je téma, to je téma, to nás pámbu trestá, že se nemodlíme a dny sváteční pěkně nesvětíme, k tomu mi stará první žena záviděla, když jsem jako pravidelný domácí pradlen a žehlič u těchto prací odpočíval a promýšlel svoje témata. :-) :-)

Ono jde asi i o to, kde se žena pohybuje. Půjdu-li večer do divadla, obléknu si něco elegantního a obuji lodičky. Přes den po městě běhám v kalhotách a bundě či svetru podle sezóny. I bunda může být pěkná a elegantní. Do noblesních kaváren nechodím. Modely na fotografiích nejsou špatné, mohou být inspirativní hlavně pro ženy z Prahy či jiného velkoměsta.

Bankovní identitu mám a párkrát jsem ji použila. Zpočátku jsem si myslela, že bude "jedna bankovní identita" použitelná obecně. Ale teď banky postupně nabízejí každá "tu svou". Jak to tedy přesně funguje?

Zjistila jsem, že když kliknu na možnost podívat se na další soutěžící, tak vidím všechny soutěžící a mohu ještě pro Jitku Mošovskou hlasovat, což jsem učinila. Na ten večer jet do Počernic nemohu. Budu jí držet palce, aby vyhrála.

Přeji vám splnění i dalších přání včetně vyřčeného přání přátelství. Kdo má tutéž možnost, přeji ,aby uchopili příležitost "za pačesy:" :-)

Není to o tom, že by se měnily chutě podle ročního období, spíš je to o tom, co zahrádka nebo obchod dá. Teď je sezóna dýní, tak třeba vařím s dýní špagetovou, chuť bych na ní měla i na jaře, ale to jí těžko seženu.

Děkuji za další parádní fejeton.

Je dobře, že na nás vybíráš jen ty nejzákladnější příklady. Už takhle mám z toho skoro depku. Holt, budu muset psát pomaleji a víc u toho přemýšlet.

Krátké, všeříkající. Už delší dobu uvažuji, že také využiji našeho nádherného bazénu. Jen se rozhoupat...

Je vidět, že se pan fotograf věnuje různým etnikům. Fotky se ti povedly.

Neuvažuji. Již šestnáct let pobírám. Jen se bojím, abych pobíral i nadále...

Pěkné počteníčko, které jsem objevila teprve dnes.

Je to jako absurdní divadlo. Nevěřím vlastním uším a očím. Jak někdo může tak zneužívat nemocného člověka.

Ano, bylo to tak. V naší rodině naštěstí byla spousta "švadlenek", takže se leccos ušilo či přešilo doma. Mě osobně ty přešívané věci občas štvaly, nechtěla jsem je nosit, ale stejně jsem neměla na výběr. Nakonec jsme se se sestrou naučily šít samy a šily si i šatičky do tanečních. V životě se mi to pak hodilo, ušila jsem toho opravdu spousty. A nejen pro sebe. A přinášelo mi to i určité uspokojení, že to dokážu.

Je dobře, že jsou takové výrobky na trhu k dostání. Určitě umožní lidem kteří inkontinencí trpí, zpříjemnit život.

Zajímavá úvaha. Prvních čtyřicet let jsem žila bez Boha a dalších třicet let žiju s Bohem. Tak mám co porovnávat. V situaci, kdy se půlka národa bojí očkování a druhá půlka národa se bojí neočkovaných, kteří přenášejí Covid, se opravdu spoléhám na Boha. Všechna nebezpečí vyloučit nedokážu - a ani nemusím. Jen Bůh ví, jak dlouho mne bude potřebovat na tomto světě. A nemám se zas tak úžasně, abych se netěšila do přítomnosti Pána Ježíše. Každé ráno děkuji Bohu za to, že jsem schopná se o sebe postarat. Mám kde bydlet, co jíst a co na sebe. Je to málo nebo ne? Na to Bible odpovídá: "Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství! Opatřuj mne chlebem podle mé potřeby, tak abych přesycen neselhal a neřekl: "Kdo je Hospodin?" ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha." V Bibli je mnoho principů, které se vyplatí znát a dodržovat.