Moc hezké a vtipné, děkuji.

Moc hezké, na Valdštejn bych se ráda podívala, protože při našem minisrazu v Českém ráji, který zorganizovala Jíťa C., bylo na Valdštejně zavřeno. Myslím, že si to nepletu s Hrubou Skálou.

Díky moc za Vás veselý článek* - hezky jsem se u něj pobavila*

Eleno, skvělé fotky se stejně skvělým úvodním slovem.

Když mne bude někdo chtít školit, jak se mám chovat k informacím a bude sám zastávat nějaký názor, tak se nejedná o nic jiného, než že se dotyčná organizace zapojila do té informační války a chce nás oblobovat ve stylu té své – tedy té jedině správné ideologie a „Člověk v tísni“ je přesně tou organizací, o které jsem to napsal. :)

Taky jsem si o sobě něco náhodně vyslechla, ale to už je přes půl století. Tehdy mi to bylo moc líto, protože to ještě snížilo mé i tak nízké sebevědomí. No, dnes bych se tím vůbec nezabývala, protože vizáž je mi srdečně jedno.

Právě článek pí VJ mě inspiroval. Třeba si přečteme i další povídání od dalších íčkařů.

Je to už hodně dávno, co jsem viděl jugoslávský velkofilm / koprodukce s USA a Itálií / " Bitva na Neretvě ", z roku 1969. Hráli v něm tehdejší hvězdy všech tří zemí a pojednával o statečné operaci " Jugoslávské partyzánské armády " s Němci. Je zajímavé, že maršála Tita uznávali téměř všichni obyvatelé tehdejšího státu, bez ohledu na jejich národnost. Brzy po jeho smrti šlo všechno " do kopru "

Kdybych mohla,tak bych si pořídila model na čtvrtém snímku. Ale nevím,kam bych v něm vyrazila. :-) :-)

Diskuse? Není o čem diskutovat! Pochechtávat se a pochopit tu tragikomičnost. Výborné, paní autorko!

To se máte, já si ještě chvíli počkám.

Skromná to žena.

Pobavila jsem se. Výjimečně jsem si přes e-shop objednala nějaké tričko, ale na prádlo bych si netroufla.

Moc hezké obrázky, je vidět, že Ti Stromovka trvale přirostla k srdci.

Moc zajímavé.Ano člověk často jde zamyšlený do svých starostí a nevnímá.Až když procítne uvědomí si co zajímavostí míjí.Ty lucerny - skvělé.Miroslav Horníček napsal zase knihu Dobrý den,socho.Všímal si soch okolo sebe a přemýšlel nad jejich výrazem,co si asi ta socha myslí atd.Moc pěkné počtení.Jako tento Váš článek.

Za takovým místem nemusím nikam chodit, nosím si ho v sobě. Proto se občas "potkávám" s lidmi na stejné vlně, i když se osobně nikdy nepotkáme.

I moje myšlenky pádí, kulhají a jsou často na odstřel. Děkuji.

Paní Marie, děkuji za Váš dojemný příběh o soužití s laskavou babičkou. Máme štěstí, když můžeme s úctou a vděkem vzpomínat na ty, kteří nás provázeli životem. I já jsem měla báječné prarodiče a byla bych ráda, kdyby i po mně jednou zůstala dobrá vzpomínka.

V případě Itálie je třeba si ohlídat datum, protože lidi očkovaní v lednu a v únoru by mohli mít problém ;-)

HYNEK mi připomněl setkání i60 v Doksech, kdy jsme se na něm, na přímluvu Alenky Vávrové u kapitána, v květnu 2016 plavili po Máchově jezeře.