Sledovala jsem pohřeb. Škoda že se nedožil 100 let. Necht vévoda odpočívá v pokoji!

My jsme šly minulý víkend se sestrou pěšky dolů z Bohnic, ale to bylo v zoo ještě zavřeno. Šly jsme kolem plotu a já říkala, kdyby bylo vidět aspoň jedno zvíře. Teď už to bude veselejší. Řadě společenských zvířat také návštěvníci chyběli. Díky za inspirativní procházku.

I když sadařka nejsem, tak vždycky lituji, když pomrzne budoucí úroda.

Obdivuji všechny lidi, kteří bojují s daným osudem a nevzdávají se. I pan Zdeněk mezi ně patří :-)

Hezké vzpomínání. Idoly jsem neměla, ale Pavla Nováka a Martu Kubišovou jsem také ráda poslouchala, i Hanu Hegerovou či Nováka Petra.

Krásné téma pro výzkum i pro život.

Poděkování za článek, ale hlavně za vaši práci při úklidu přírody, posílám k vám. Je málo nás takových, kteří se snažíme udržet alespoň okolí obce v čistém stavu. Každý musí mít nádoby na odpad, ale pořád jsou v příkopech igelitové pytle s bordelem z domácnosti a pak, každá obec alespoň 1x ročně pšistavuje kontejner na věci z domácnosti, přesto vidíte kousek od silnice v lese sedačku. kamna, suť atd. To fakt můj mozek nebere, někteří lidé jsou fakt neskutečná prasata, ale jen tam, kde to není jejich, tedy za plotem. Nebo se mýlím?

Děkuji za hezky napsaný článek. Včera u nás byla na návštěvě 4,5 letá vnučka se svými rodiči a společně jsme prožili nádherné odpoledne. Stále vnímám a na vlastní oči vidím, jak moudré a zároveň veselé děti přicházejí na svět. Když si jen vzpomenu, jaká jsem byla já v jejím věku, jaké byly moje děti, nedá se to vůbec srovnávat. Je to moje učitelka a já se s ní ráda vracím do dětství. Jen v hloubi Duše doufám, že dnešní rozhádaná společnost tyto moudré a veselé děti nestihne "zkazit".

Krásný výlet. Kdybych měla blízko Český ráj, určitě bych se tam také často vracela. Tak snad se podívám zase někam jako obvykle v létě v jižních Čechách.

Bezva, díky.

Toto platí u KAŽDÉ nemoci, protože "ne/moc" je o vlastním postoji k životu a o vlastním rozhodování o sobě samém. Je to stejné, jako skalnímu kuřákovi vyprávět, že kouření škodí zdraví.

Ve svém okolí se setkávám s lidmi, kteří už žádné přátele nemají...

Děkuju za krásné vzpomínání. Vyrůstala jsem na vesnici a dvorek byl plný drůbeže a ve chlívku chrochtalo prase. Byla jsem ale urypane děcko. Dnes bych si s chutí dala slepičí polévku, husí játra, bažanta na divoko, jelitko se zelím i husí krev s vajíčkem.

Naďo, ráda koukám tvýma očima, díky :-). Tak ať jste pozitivně negativní (to první duchem, to druhé ohledně covidu).

Gratuluji, jste obdivuhodně tvůrčí. Určitě Vás to hodně psychicky i fyzicky posiluje.

Dojemná vzpomínka, moudrá slova a vyznání. Děkuji.

Na penzi jsem se vůbec nepřipravovala, jen jsem se na ni těšila. Nakonec jsem v důchodu skončila téměř ze dne na den a nemohu říci, ze bych byla něčím překvapená, z něčeho zklamaná a už vůbec ne zmatená. Důchodový věk beru jako nádhernou odměnu za svoje celoživotní dílo.

Zvykla jsem si na srazy ze základní školy v Lomnici nad Popelkou a vždy se na ně těšila. Slibovali jsme si, že se budeme scházet když ne každý rok, tak alespoň po 2 letech. Naposledy jsme se viděli 2019. Mezitím, jak jsem se dověděla, zemřel další spolužák. Co bude dál? Vám přeji ještě hodně příjemných srazů.

Konečně nějaké výhody pro nás vzdálené. Už plánuji prohlídky. Díky!

Mně z toho moc do smíchu není, i když možná budu patřit k výjimkám.