Za me souhlas - dosla jsem ke stejnemu nazoru. Nechavam si dorust a zatim si vlasy svazuji do skripce a musim rict, ze to nevypada az tak strasne -:). Barvu vubec neresim, s tim skripcem to je dokonce i zajimave ... -:).

A já jsem maturovala koncem května 1967. to už se zase schylovalo k Pražskému jaru. Tomu třeba nasvědčovala i naše doporučená četba. Autoři, kteří se krátce nato objevili v publikaci Padesát českých spisovatelů. Byla stažena asi v r. 1970.

Máte pravdu

Hani, bezva. Na fakultě v němčině jsme se učili říkat mj. In Ulm, um Ulm und um Ulm herum. :-)

Dano, ty pokušitelko ! :-)

Haničko, já na to věřím. Jsem zvědavá, jestli nás bude víc.

:-D Super článek. Děkuji. Tohle je tedy ,,vaření" a tchýně a snacha. Já bych si přidal ... tchýně a zeť. To je taky vražedná kombinace. Co? Jenže u nás to bylo jinak. Já říkal tchýni ,,mami". A tak jsem měl maminky dvě a taky dvě ,,kuchyně." Každá zvládala něco. Říká se žena vaří podle mámy, nebo kuchařky, chlap podle fantazie. Takže žena vařila podle ... dnes by to bylo moderní ,,mámy II". Jednou se rozhodla, že mě překvapí a udělá zemlbábu, žemlovku... jak se to ještě kde krajově nazývá. Tu moje máma nedělala. Takže má vzdělaná Trójská Helena s X vysokoškolskými tituly se pustila do vaření. Té žemlovky. Překvapení na večeři. No vypadalo to pěkně. Na talíři. Jen to nějak. Bylo to tvrdé, zespodu připálené, něco mezi tím rozteklé. Z armády jsem byl zvyklý na lecos, ale tohle nešlo. Sekl jsem lžící a asertivně řekl ať se nezlobí, ale že příště jdu na večeři k mamince. Moje trójská Helena se rozbrečela a v afektu mi sdělila ať si tedy sbalím kufry a jdu k mamince. Na to jsem jí odpověděl. ,,Miláčku, ty mi nerozumíš. Já si ty kufry klidně sbalím a k mamince půjdu. Ale tvojí!" No nějak se to večer srovnalo. Příští týden jedeme k ,,našim" tedy tchýni. Na večeři pekáč žemlovky. ,,Mili, to je pro tebe. Já nic nevěděla, ale Helča se svěřila s vaším výstupem tátovi a ten to řekl mě. Takže tady máš pořádnou žemlovku. Já nevím co jsem z té holky vychovala. Ovládá pět jazyků a v kuchyni připálí i kuchařkou knížku." Takže to je zase moje zkušenost chlapa. ;-)

Sauna je asi hodně zdravá, ale každý ji nesnese. Já jsem do ní chodila těsně po listopadu, když se u nás začaly sauny zřizovat pro veřejnost. Nyní by mě horko zabilo. V Poděbradech jsem musela dokonce odejít z termosauny, protože se mi začalo dělat zle. Ale vyprávění jsem si přečetla jako obvykle ráda. :-D

Všechno je pro mě tak zajímavé. A krásné čisté obrázky!!

Krásné putování. Ale ztratit v cizině mobil, to by bylo špatné. Jsem i po té delší době ráda s Tebou, že to dobře dopadlo.

Milá Dano, krásné, nádherné ♥♥♥. Čím víc lidé útočí, moralizují, možná v domnění že jsem blázen, nebo že oni jsou lepší, tím víc se cítím šťastná a ve své vnitřní síle, neboť vím, že nepoznané se stěží chápe ♥♥♥

Moc děkuji za Váš milý příběh* Vidím se v něm i já sama, když mne někde něco moc zaujalo tak jsem také vždy musela o tom několik slov napsat do svého každodeníčku, který jsem měla neustále u sebe. A to samé i můj tatínek, který zase měl neustále u sebe nějaký tužší papír a co ho zaujalo ihned kreslil a doplňoval i nějakými veršíky...*

Takže mi nezbude nic jiného než pořádně ztloustnout abych se dostala k vakcíně.

Františku, Ty to líčíš tak opravdově, že jsem se při čtení úplně vžila do atmosféry, kdy tatínek tvrdošíjně odmítal zajištěné ubytování.. Pokračuj, jsou to hezké vzpomínky.

Děkuji za podnětný článek. Ano, pořídit si zvířátko je velká zodpovědnost, není to hračka, ale člen rodiny. Právě v pátek nám uspali čtrnáctiletého zlatého retrívra. Měli jsme společně krásný život.

Každé místo, které si vyberete za cíl své procházky, se mi moc líbí. Díky a procházejte se dál!!

Moc milé, mám podobné vzpomínky, pocity a uchovaná přáníčka od dětí i vnoučat.

Dobré nápady, oba.

Sympatická herečka se sympatickými názory. V Krajině ve stínu prokázala velký talent.

Hezká poezie života.