Hodně štěstí a radosti ze života Meginko.

Nádherné fotografie krajiny Vysokých Tater. Vichřice měla pustošivou sílu, ale doufejme v sílu přírody, i když obnova bude jistě trvat déle.

Konec dobrý, všecko dobré. Já jsem teď také pár dní stála, píchla jsem, ani nevím kde, možná až někde doma, dojela jsem naposledy normálně. Duši zalepit umím, ale na výměnu bych si netroufla. Naštěstí se přeci jen objevil "mechanik", duši vyměnil a já jsem zase staré kolo, na kterém už je to dost dřina, mohla zastrčit do kouta.

Počasí nelze než přijmout. Jaro patří k nejkrásnějšímu období roku a trocha chladu nás nerozhodí. Budiž jaro pochváleno !

Zuzko, jsem moc ráda, že nás stále provází tvá láskyplná poezie.

Díky , ráda si tipnu a porovnám s oceněním.

Chudák hladovej. Spletl si lidi s kořistí? To muselo bolet.Hitchcock by koukal!

To je mě vás úpřimně líto.Já jedu do práce hodinu poloprázdným autobusem.Cestou si prohlížím jak se firmě daří likvidovat polámané dřeviny od lednové ledovky.A v Brně nenasednu na šalinu,ale jdu svižným tempem asi 15 minut a užívám si hezkého rána.

Kéž, by se už našlo něco převratného, aby na to tolik lidí neumíralo a to se píše, že výskyt rakoviny se bude ještě navyšovat...

Hezké a pravdivé.Cítila jsem lehkou únavu už jako dítě-připadalo mi to dlouhé.Teprve jako čtenářka Babičky jsem si cestu vychutnala..

Je mi Hani líto, že se kácejí stromy .Ale když ta Volyňka -Třeštilka se tak ráda rozlévá z břehů.Je ohrožena i krásná prvorepubliková plovárna.Kulturní život, na kterém se podílejí sami lidé a mladí lidé, se mi líbí. Jezdíme do Volyně často... http://www.volynevdolyne.cz/2015/01/25/protipovodnova-opatreni-ve-volyni/

Holky tentokrát medaile nezískaly,ale přesto je obdivuji.Když jsem viděla jak je to náročné,hlavně běh do kopce a pak se soustředit na střelbu. Pokaždé se nezadaří,ale i tak jim patří dík.

Moc hezké, dějově i přírodopisně poutavé vyprávění. Vzpomínám si, jak jsme byli u Adelaide v rezervaci a já jsem měla s sebou kromě kabelky ještě igelitovou tašku. Najednou za mnou začal chodit veliký pštros, doslova mě pronásledoval. Také už jsem z neznalosti začínala mít obavy, co udělá. Byl zřejmě zvyklý od turistů na různé lahůdky. Když se u mě nemohl dočkat, najednou mi chňapnul po igelitce a roztrhal ji. Pokud ještě máte další příhody a poznatky, určitě je zveřejněte. Díky.

Znám Řeky, co tu zakotvili v manželství.A s mužem chodili do třídy Janis Pavlidis, Zisis Melios /"Esi isi matematikos vlakas" a Petros Cironis/básník z Holoubkova. V Řecku se mi moc líbí...Ráda si tam zatancuji...

A Gočárovy domy jsou také už nějakou dobu v pražské ZOO.

Z literatury faktu doporučuji Kauza Zábrodský a Na oltáři komunismu, byla to hrozná doba , znám z vyprávění mého taťky, který řekl "bylo to trauma pro český hokej", hokejové legendy to odnesly svými životy. Čest jejich památce. A redakci díky, za připomenutí.

Zuzko, díky za to časté připomenutí. Už dlouho jsem neotevřela svou oblíbenou knížku Stezky a cesty poezie...

To mě tedy opravdu mrzí, že se jedná pouze o velmi krátkodobou výstavu, ani ne do konce března, protože bych se na ni za jiných okolností velice ráda podívala.

Je to, Soňo, oprávdu krásný kraj, i když Vyšší Brod, respektive léčebna Hrudkov nad městem, je pro mě provždy spojena s koncem mé maminky. Ale jinak, už dávno se na jižní Čechy neškaredím.