Hezký nápad, i když ne původní. Mnozí lidé jsou mnohem zajímavější ve stáří.

Pěkně poeticky jste tento fakt zdokumentoval. U nás bylo v noci -17 a teď do toho krásně svítí slunce. Zima jako malovaná.

To vaření by se mi taky líbilo. Ale bojím se, že u nás v Česku by to bylo velmi komplikované - i když by si člověk vyběhal různá povolení, přes Hygienu by to neprošlo. Jedině snad vařit v rámci sousedské výpomoci.

Zuzko, kde se v Tobě berou ty krásné, úžasné verše. Pro mě je to taková krása, až se srdce chvěje.

Mě osobně to na Facebooku vůbec nebaví, spíše mě obtěžuje, jak se na můj profil neustále nabalují přátelé mých přátel a přátelé jejich přátel. Navíc mi připadá nepřehledný a únavný. Čeho je moc, toho je příliš.

Jenom pro upřesnění: Při této nehodě došlo zřejmě k zamrznutí brzdového potrubí. K tomu docházelo u souprav tažených parní lokomotivou, neboť se částečky vody mohly dostat do brzdového potrubí a tam se z nich utvořil led, který potrubí ucpal. K tomu mohlo dojít a také většinou docházelo až při jízdě vlaku. Z uvedeného je tedy zřejmé, že i použití záchranné brzdy by v takovém případě bylo neúčinné.

Kočičí sny nemívám, ale také jsem na jednom z Kanárských ostrovů potkávala spousty opuštěných koček a protože jsme je s kamarádkou začaly krmit, měly jsme stále kolem sebe skupinu šesti až deseti, někdy i více koček. Nejraději bychom si je vzaly domů.

Zdeňku, Váš šuplík zřejmě skrývá úžasné poklady, vzpomínání bývá většinou příjemné a tahle básnička je moc hezká, až dojemná.

Mám ráda všechna jablka...

Hezký nervák, Hanko! A to se silničáři připravují na zimu nejmíň dva měsíce. Na něco se asi připravit nedá...

Hezké vyprávění Růženko,jen je mi líto,kolik je případů,kdy tyto malé,roztomilé a mazané kočičky či kocourkové nepřežijí.Jsou to báječní společníci a kamarádi,mám je moc ráda.Jednu takovou kočičí " mňau dámu " mám také doma,tak vím,kolik radosti provází soužití s nimi.Když odejdou,citelně chybí....

Škoda, že se Foglarovy knihy nevydávají. Dnešní děti by nutně potřebovaly takové vzory jaké pan Foglar popisoval. Také je škoda, že skautské hnutí skoro zaniklo.

Krásná báseň, kočko.

Pan Kačer to řekl moc hezky. Také si myslím, že je důležité mít přátele kolem sebe právě i ve vyšším věku.

Tento recept mohu doporučit.Já ho dělala už před 20ti lety,když se učila dcera v Pardubicích a vozila ho ženám do kuchyně.A pekla na plechu.Před pečením potírám chleba slanou vodu.Může se potřít i během pečení.Asi 15 min na 230 a potom dopékám jen na 170.Do trouby ještě přidávám malý kastrůlek s vodou,aby byl chleba ve vlhkém teple.Ještě je dobré zadělat místo vodou pivem,stačí to nejlacinější.A nebo nadělat malé bochánky-něco jako kaiserky.Můžeme posypat slunečnicovými,dýňovými nebo sezamovými semeny.

Ano, jsou to dobré rady a postřehy. Je vidět, že kočkám rozumíte a ony jsou jistě vděčné.

My jsme měli vždy raději kratší zájezdy. Manžel nikdy nevydržel na jednom místě dva týdny. To jsme raději jezdáívali dvakrát po týdnu. Ale dhlavním ůvodem zkracování dovolených je dnes jistě cena.

Vidím, Honzo, že si kocourků užiješ možná nejvíc Ty. :-) Na některé otázky bych odpověděla hned, ale dám prostor jiným. A něco najdeš v příspěvku Kočka opravdu není pes, který se snad brzy objeví.

Jano,mám doma Vodnáře-syna,dnes má zrovna kulaté narozky,ale musím upřímně napsat,že to na něho sedí,jak ušité.Ale i pěkně jsi to napsala.

Po takové básni jistě přijde...