Přeji vám všem hodně štěstí.

Pěkná soutěž! Už se těším na další otázky. Gratuluji vítězce! Překvapuje mne numero , že se losovalo z více jak 600 soutěžících, ani si neuvědomuji, že nás tady tolik je ...a to ještě všichni určitě nesoutěží :)

Tyto "pozitivní listy" mohou přinést úsporu jak pojišťovnám, tak i pacientům. Otázkou ovšem zůstává, zda pacient určitý lék z pozitivního listu snese. I když je účinná látka stejná, resp. musí být stejná, ostatní pomocné látky mohou dělat neplechu. Mohou, ale nemusí. V článku se o tom ostatně také píše.

Moje vnoučata bydlí daleko, proto jim ráda věnuji větší část prázdnin, kterou si spolu moc užíváme. Během školního roku občas navštívím já je, nebo ona mě, mají-li nějaké delší volno. Jsme spolu rádi, ale rostou rychle a brzy mě už nebudou potřebovat. Potřebuji-li pomoc já, dcera i zeť mi vždy podají pomocnou ruku, ale jinak ctíme svůj prostor a svou svobodu.

Smutné je, že historii je vždy možno "přetřít na růžovo", podle toho, komu to poslouží. Barvu většinou určuje vítěz, nebo aspoň ten, který se za něj naivně pokládá.

Tak jsem se musela Olinko trochu pousmát,s těmi pranostikami jsem na tom jako ty,ale když naše povedená Jarmilka myslí,že je to jinak,taky jsem studený máj promrzla po parcích,ale my tu zimu jako mladí nějak necítili.Jarmilka to bude mít asi opravdu jinak,že jí zdravím,holku jednu ze stodoly.

Víte jak si zapamatujete barvy naší trikolory? Myslím jak jdou barvy po sobě. Jednoduše, podle abecedy. Bílá,červená,modrá. Ale mladší lidé než já, se učili ve škole i jinou mnemotechnickou pomůcku, kterou já neznám. Sportovní fanoušci ale ve velké většině mají na tvářích namalovanou ruskou trikoloru.Schválně si toho všimněte.Takže, když trikolora, tak by bylo dobré ty obrázky přehodit.

Zuzko, tak krásně píšeš o tom, co cítím.

jen nechápu jak to mohli převést na letišti v EG dělají důkladnou kontrolu viděla jsem jak kontrolují i ženy(kontrolují i kapsy u kalhot není to přijemné jak na Vás sahaji)

Mnohem častěji jsem ji slyšela než viděla a mám její hlas moc ráda.

Byla jsem nedávno u oční lékařky a absolvovala jsem tolik vyšetření očí, kolik jsem nestihla za celý dosavadní život. Také jsem nikdy neměla oči v tak dezolátním stavu jako teď. Podepsala se na nich i letošní dlouhá a nevlídná zima spolu s častým okouněním u počítače. Naštěstí o VPMD nebyla řeč.

Nikdy není dost slov, kterými je možné obsáhnout krásu noční oblohy. Díky za ta, kterými jsi mi ji položila k nohám, když mé oči k ní už stěží dohlédnou.

Vaše příběhy převážně z drážního prostředí jsou mi blízké spoustu příhod jsem si tak mohla vyslechnout někdy veselých jindy míň,tchán byl výpravčím tchýně posunovačka a manžel se vyučil opravářem kolejových vozidel v Olomouci a celý život od vyučení na dráze pracoval až do důchodu.I když je v důchodu přesto když je sníh jde a vyčistí výhybku zamete nádraží v zimě uklidí sníh.Láska k mašinkám ho neopustila .Kolem oken nám projíždí vlaky a on si vždy posteskne.Nebylo nad parní lokomotivy.

Já těm mladým přeji, aby se nakonec neměli hůř, než my v té socialistické nudě.

Vůbec se nedivím, že před studii TV stojí fronty. Prohlídka opravdu stojí za to. Pracovala jsem sice v regionální televizi v Ostravě 9 let a nemyslete si, že jde všechno jak "na drátku". Každá práce má svoje plusy i mínusy a někdy dokonce i "průšvihy". Ale je to práce krásná a dělá se pro lidi a nejdůležitější je zpětná vazba. Ostatně jako všude. Přijďte se podívat.

Nová zkušenost se vždycky hodí a bodláčí opravdu krásně kvete,ale nevoní.Jani,ty umíš i obyčejnou práci hezky vyšperkovat.Díky

Loňský rok 2012 byl vyhlášen rokem seniorů, ale že by to bylo nějak více preferováno např. v médiích, si nemyslím. Je pravdou to, co se píše v článku, a to "že si seniorů povšimnou, až se něco stane". A to je zásadní chyba. Vždyť ani v různých průzkumech ať na netu nebo na ulici, jsme pro tazatele "příliš staří". Hovořím z vlastní zkušenosti, protože tazatele jsem dělala a tak vím, co na kvótním rozpise je. Ale to není chyba agentury, ale chyba zadavatele výzkumu. Přitom senioři mají životní zkušenosti, které asi nikoho nezajímají. Já tomu říkám "diskriminace věkem", bojuji proti tomuto "nezájmu o seniory" někdy úspěšně ale ve většině případů neúspěšně. Ono se to zlepší až za jednu generaci nebo dvě. Ale to nám už bude šumafuk.

Vzdělávání seniorů mohu jen podpořit. Chodím již 5. rok na U3V a 2.rok na Virtuální univerzitu 3.věku.Chodím "do školy" velice ráda. Nelepíme si sice krokodýly na čelo, ale za to vždy po přednášce na VU3V děláme doma na netu testy z přednášky. Odpovědi se dají snadno nalézt v sylabu, který dostaneme. Na konci semestru je ale test závěrečný a tam je 50 otázek. A ten už stojí za to. Nejhorší ale byl test z "kouzelné geometrie". Ale protože existují i bělovlasí žáci, tak existují i "taháky". Teď jsou ty taháky "vymakanější", ale nebudu prozrazovat. Pochopitelně za pomoci pc. Je úplně jedno jestli se tomu říká geragogika nebo vzdělávání seniorů, důležité je to, že to vůbec je. Mohu jen doporučit.

Zuzko,hezké,ale prý se kapříš na Capri,tak pěkné slunění

Ryby se mají jíst nejméně 3x týdně. Já to nedodržuji, protože jednoduše jsem na "rybinu" alergická či vysazená. Jak chcete. Ale posledních 14 dnů si moje tělo říkalo takovou silou o fosfor, že jsem byla připravena, i s kolíčkem na nos, ty rybí prsty pozřít. Ale sousedka mi koupila Filety z tresky, Alaska Cod, od fy Findus. Koupila to v Tescu a stály 130 Kč za 270g. Ale byla asi akce a tak jsem zaplatila pouze 57 Kč/270g. I kdyby to stálo těch 130 Kč, tak si je koupím znovu. Jsou tam 4 kousky skvělého bílého rybího masíčka, jedna báseň. Posypala jsem to kořením a měla 2 obědy. Pokud na tyto filety někde narazíte - neváhejte. Stojí to za to. Po "rybině" i bez citrónu. Mi můžete věřit, protože já opravdu "rybinu" nesnáším. Není to jako protiváha článku, ale fakticky jsem si "pošmákla",