Být láskou zakletá,je moc krásné a určitě se jí nezbavujte. Krásné verše.

Františku,děkuju za tohle povídání.I já patřím mezi zbožňovatele pana Foglara,věřím,že jsem četla všechny jeho knihy,některé jsem i vlastnila,potom se o ně hádaly moje děti a snad je četly i jejich děti.Možná,kdyby se znovu začaly vydávat,třeba by dnešní mládež mohla začít žít trochu jinak.Ale to by museli pomoci i rodiče.

Zuzko,říká se,že člověk musí v životě poznat všechno.Jen tak může trochu rozlišit, co je a co není dobré.A každý zážitek.ať je jakýkoliv,vždy je k dalšímu životu dobrý a prospěšný!!!!!!

Jitko,moc pěkný příběh a ty služby při dvou dětech, to určitě nebylo jednoduché,ale zvládli jste to. Obdivuju a chválím.

Veršovaná poezie má mnoho podob. Další ukázka, jakou formou lze předávat dobrou náladu. Paní Peerová, našla jste jakýsi mezistyl, který nese znaky básně i říkanky. A řekl bych, že se to celkem povedlo. :-)

Hani moc pěkný velikonoční příběh se šťastným koncem.Přeji aby vám velikonoční zvony do společného života zvonily ještě spousty a spousty roků.

Děkuji Vám Janičko,napsala jste to se srdcem na dlani, s citem a duší otevřenou...je vidět,že se umíte dívat kolem sebe a že jste pochopila,o čem je život...k tomu blahopřeji,to každý nedokáže...díky

Super, tleskám, já jsem sice původem z Podkrkonoší, kde jsme lyžovali pomalu jako batolata, ale poté, co jsem se odstěhovala do jižních Čech, byl s lyžemi konec. Dnes bych zřejmě nezvládla ani těch pár metrů chůze před pádem!

Stále jen žasnu....myslím,že slova jsou i zde zbytečná,tak jen díky...

Srovnání Země-žena a touha po kráse je dobrá, to se mi líbí. Tak ať Vám se líbí zde.

To je nádherné,pravdivé a dojemné...myslím,že každý máme někde nějaký starý a oprýskaný rám uložený sami v sobě...jen ta černobílá fotografie by byla jiná...děkuji,Zuzanko,potěšila jste mě......

Růženko,strašně jste mě potěšila vaším příspěvkem,ale i krásnými fotkami v soutěži,musím vám napsat,že pro mě jste už nyní vítěz,ať soutěž dopadne jakkkoliv.Jsem nadšená!!!

:-)) Veselý, nekalorický a ještě praktický. Ten se vám povedl...

Tak mi Jarmilko mluvíš z duše,svět se někam řítí a nebudu psát kam,i když by se to rýmovalo, ale je vidět,že to,co se kolem nás děje,ti není úplně lhostejné,díky za to i za hezkou básničku.

Otvírám denně stránku poezie - a podvědomě hledám zase Tvoje nové verše, Zuzko. Zkrášlují mi den, díky!

Smutná realita dnešní doby,bohužel.Jen se obávám,aby naše děti či vnuci měli možnost alespoň těch 5-ti let důchodu....je to hrůzná představa,ale ze současných prognóz,koho by to překvapilo ? Své rozhořčení jste napsal za nás ostatní,díky...

Je to krásná báseň o tom jak nejistá je jistota a naopak co všechno můžeme i ve všeobecné nejistotě nacházet a opřít se o to. Je nejen o hledání, ale i pochybnostech. Je o tom, že vztah je utkán z vůně, závanu větru, slunečních paprsků a jemné melodie. Nikoliv z ukut z pevné ale chladné oceli.

Opět krásná, avšak těžká poezie pro náročné. Doufám že bude dostatek čtenářů, kteří jí dokážou ocenit.

Zuzano,nenalézám slova,Vaše verše,které dnes nejsou o lásce,jsou opravdu moudré.Díky

Rychlý nepečený moučník:velikonoční vejce rumové perníčky namočené všťávě a promačkané s máslem a marmeládou,vatvarovaná vejce namáčíme v čokoládě a necháme vychladnout!Moc chutné!