Vtipné a trefné. Jsem rád, že jsem narazil na tento web. Líbí se mi články, které tu vydáváte a také to, že i čtenáři mohou psát.

....a to jsem to chtěl udělat těžký :-)

Krásné přání k narozkám.

Eleno, pěkně jsi nám vylíčila začátek rybářské sezony a doplnila hezkými, i když místy smutnými fotografiemi. Voda v tvém podání je vskutku živá. Také mě zlobí, kolik nepořádku se nachází v naší řece, která protéká městem. Lidé tam házejí kdeco. Vyčistit ji je docela složité, má vysoké břehy.

Evka M. je prostě originál. Mám pocit, že kde se objeví, tam se nudou neumírá :-)

Opět výborný článek. A zase mi z toho vychází ten jednoduchý závěr - nic nelámat přes koleno a na sílu. Jak to, že v tom článku to vypadá tak jednoduše pochopitelně a uskutečnit to ve vlastním vztahu je tak složité ? Protože se necháme masírovat těmi "vystajlovanými vzory" ve sdělovacích prostředcích. Marketing. A musím hluboce smeknout před Martinem Parrem a jeho nápadem udělat z toho kolekci fotografií. Není to úplně pozitivní téma... ale vidět to nafocené pohromadě musí být úžasné.

Je spousta menších zámků, které byly hodně zdevastované a dnes se teprve zpřístupňují veřejnosti. To je dobře.

Je to zážitek napsaný formou čtivé, docela napínavé reportáže a pohodovým, místy hovorovým jazykem. Doufám, že další fotky z toho výletu se postupně objeví jako Foto dne. :-)

To je dobrý nápad na letní výlet s vnučkou. Litomyšl je kouzelné kulturní město a spojení s kouzelnou výstavou by bylo nádherné. Snad nám to vyjde.

Jsou to verše příliš soukromé, takže se do nich nebudu komentářem vkrádat.

Heli, jsem zvědavá, jestli tě někdo překoná. Pro mě jsi nepřekonatelná. :-)

Krásné zamyšlení, jako stvořené pro dnešní odpoledne. Děkuji za něj.

Skvělý článek ! K té seniorské "nírváně" se potřebuji přiblížit. Bohužel jsem uvnitř seniorské kategorie ještě v tom telecím věku, kdy musím chodit do práce. Ale ve volném čase už zvolňuji tempo a snažím se vyhovět především sobě. Spousta mých vrstevníků stárnout odmítá a já se necítím nejlépe v přítomnosti šedesátiletého "diblíka" :-)

V městě jsem byla několikrát, ale tento kostel jsem nenavštívila. Kostel byl postavený v r.1867 a je dlouhý 45 metrů. Kostel má jak lidový název, tak oficiální po té významné osobnosti o které píše Jiřina V.

Tak dobrý krok...a bez auta!

Vím, byla jsem tam. V dubnu před dvěma lety. A nebyla jsem zdaleka sama!

Vítám možnosti hádání i jiných objektů než jenom nádraží.

Už dlouho jsem se tak dobře nepobavila- Děkuji.

Pár lidí, kteří alkoholu propadli jsem v životě poznala. Původně byli inteligentní a přesto dopadli bídně. Je to velká výhra v životě závislosti uniknout a dokáží to jen silní jedinci. Život může být krásný a za tu námahu to stojí.

Moc hezké, typické pro dnešní děti, že jezdí více auty. jela jsem dvakrát přes noc tam a zpět lehátkovým vlakem do Zürichu. Bylo to pohodlnější než letět.