Moc krásné fotky - Manětín velmi dobře znám ale fotky s kocourem prostě nemají chybu. Článek s fotkami by si zasloužil ne 5 ale více hvězdiček. A protože jich víc nemám, tak dávám jen těch 5. Dík

Dodala bych ještě jednu možnost-po odchodu do důchodu na chatě či chalupě dožít. Majetní s možností zimu strávit v bytě ve městě, pro méně majetné pustit/prodat byt a žít celoročně. Znám takových manželských párů několik.

I když je to dost na pováženou, dávat o sobě průběžně informace, tak u těch mladých to ještě chápu, zatím jsou bezstarostní a nenarazili. Co mě dost překvapuje, že na Facebooku visí i mnozí dospělí, mají to jako soukromý deník, ovšem určený široké veřejnosti. Všichni jejich "přátelé" jsou informováni o každé změně, každé novince, slušností přátel je na to reagovat, slušností je za tu reakci poděkovat, kde na to ti zmiňovaní lidé berou čas? Vždyť mnozí mají stovky přátel!! Jsem ráda, Oldřichu, že podobná situace jako ta Vaše mi nehrozí. To tedy opravdu.

Jednotlivé dny a převedení jejich symboliky do naší lidské roviny, to se mi moc líbí. Díky.

Pane Bárto, gratuluji. A všem ostatním potvrzuji, že v Malenovicích je opravdu krásně.

A je to tady! Stručně, jasně, srozumitelně! Jsem zvědavá kolik z nás se zase nebude řídit danými pravidly a tím se připraví o možnost soutěžit. DOBRÉ SVĚTLO.

Dobře a otevřeně napsané :-) (zejména té otevřenosti si cením). Málokdy se podaří praktikovat něco takového dlouhodobě.

Krásná touha a hned po probuzení.

Marcelo, přemýšlím, až mi chrupe v hlavě, ale zatím pusto a prázdno. Super dílo.

Příště už bude vše dokonalé !

Dobré fotografie !

Moudrý článek. Ó , jak je mi vše známé. Co bylo včera konfliktní, už by mělo být dnes zapomenuto , jen nebýt pořád naštvaná, to nevede k ničemu Znala jsem pár a ona na něho vydržela nemluvit několik měsíců a pán se trápil, přesto spolu neutěšeně dožili v malém domku. Ano je lepší vysednout z vlaku, který má tak špatný cíl, opačně vážit si těch, které na své životní pouti potkáme a s kterými je nám i přes určité střety a názory dobře.

Takhle nějak si představuji lásku k domovu. A to říkám bez jakéhokoliv pathosu.

Vaše zážitky z Kuby čtu se zájmem. Vzdáleně mi to připomíná, když jsem byla kdysi v černomořské Gagře a pak v Soči. Když jsem někomu řekla, že učím němčinu, odvracel se ode mě jako od nepřítele. Ale v hotelu hráli večer sólo Západním Němcům jako prvním. To byla pokrytecká politika, že se všude pyšnili socialismem, a přitom kdekdo pošilhával po Západě.

Vzpomínám si, že jsem kdysi viděla datla v zahradě u Invalidovny, kde sídlil náš archiv. To ale bylo skutečně výjimečné. O tom svědčí i Tvůj článek , plný zajímavých údajů. A Tobě se nikdy nepodařilo ho vyfotit?

Nikdy jsem v Budapešti (ani v celém Maďarsku) nebyla a docela toho lituji. Slyšela jsem o městě jen samou chválu. Má v sobě zřejmě dodnes určitou noblesu měst habsburské monarchie, a pokud vím, tak kdysi soupeřilo s Prahou, které z obou měst je krásnější.

Helenko, napadlo mě to hned, jen jsem si pro kontrolu našla foto na internetu. Je to .......

Jarmilo, myslím, že tohle je velmi potřebný článek, díky za něj. Protože spousta z nás má v neziskovách s prominutím "binec", neví, oč se jedná. A plete si to s různými podvodníky, kteří s kasičkami obcházejí nádraží a podobně.

To je hezké. Právě dnes je tato oblast náplní Fototématu v MF Dnes Magazínu. I když jsou fotky krásné, chtěla bych to někdy vidět na vlastní oči.

ze své zkušenosti mohu říci, že vše co je napsáno odpovídá skutečnosti. Podstoupila jsem před pár léty operaci horních očních víček a zlepšilo se mi vidění např. lépe zaostřuji a protože denně jezdím autem je to i nezbytné vzhledem k bezpečnosti při řízení. Když jsem někomu řekla, že jsem byla na operaci víček tak jsem se většinou setkala s odsouzením, že chci jen vypadat mladší.A nakonec kdo nechce vypadat i dobře. Spojila jsem užitečné s příjemným.Operaci jsem si nechala dělat od renomovaného doktora - plastického chirurga, nikoliv od tzv. plastiků a jsem spokojena.