Evičko, já nejsem v hádání dobrá, tak se nechám poddat a počkám na odhalení. Nádraží vypadá moc hezky.

No Zdeni, taky jste si prošla tím co já, ale ono vše je k něšemu dobré. Mohli by jsme si o tom fakt dost povídat. Jejda, že by js me si někde dali kavčo, a já si ho zaplatil, či dávají ho někde na leasing?

Helenko, jsi studnice nápadů.

Je to článek rozumný i vtipný a hlavně velmi optimistický. Sama na sobě dobře vím, co to je si zalenošit, takže už si jdu zase dost důrazně domluvit: Takhle by to, Pivcová, dál nešlo. Hýbni tou svou línou ......! :-)))

Moc krásné snímky. Možná se mi jednou poštěstí toto místo navštívit.

Maruško moc pěkné *****.

I v mém životě došlo k velké proměně, takže s Vámi plně souhlasím. Dnes by asi řada lidí nevěřila, jak jsem jednu dobu žila. Jsem vděčná za to, že mi to pochopení, že tudy cesta nevede, přišlo ještě včas. A Vám děkuji za příspěvek. Přečtu si ho vícekrát.

Tak teď teprve vím, odkud byla fotka nádraží. Ale to není v tuhle chvíli tak důležité. Mnohem silnější dojem mám z vašeho setkání. Je dobře, že obě s Majkou jste z Moravy a nemáte to přes "čáru" tak daleko. Určitě už jste si naplánovaly další setkání. A já vám to všem moc přeji.

Zajímavá informace, je dobré vědět, jak na to..., podvodníci jsou dnes bohužel na každém rohu

Je to smutné....

Zuzko, moc pěkné, třeba se maminka v nebi setkala s Lesanou a jsou spolu. Nebudu zastírat, že mi stékaly také slzy.*****

Tenhle výlet je pro mě trochu daleko, ale co vím, že vnučka by se zaručeně nenudila. A tenhle článek je pro mě tak trochu šťouchnutí, abych splnila, co jsem slíbila už asi před dvěma lety ...

Tedy, Romane, poctivě jsem to dočetla do konce. Tvoje kamarádka měla smůlu, ale třeba se jí taky poštěstí. Já jsem seznamku na PC naštěstí nepotřebovala. Máš to zase za 5*****.

Plastické operace uznávám jedině, když je to nutný léčebný zákrok. Jinak to považuji za hazard se svým tělem a pro lékaře vynikající byznys s lidskou blbostí.

Děkuji redakci. Poslouchám její písně a slzím. Už druhá moje oblíbená zpěvačka nebude rozdávat radost. Tou první byla Zuzana Navarová. Viděla jsem záznam koncertu z Lucerny, který měla společně s Petrou Janů. To byla paráda. Škoda, že už neexistuje možnost, slyšet Věru Špinarovou zpívat naživo. Čest její památce a velké díky za její lidství.

No, pokud vím, jely jste do ciziny. :-) Ale přes co a kam přesně, tak to fakt nevím.

Myslím, že lásku utajit nejde, že z člověka vyzařuje. A je věčná a také Vy, já a další už nemáme žádný věk. Díky.

Maltu jsem si vybrala jako cíl své dovolené na jaře 2002. Moc ráda na ni vzpomínám. Ostrov od severu na jih cca 10km a ze západu na východ asi 30. Když jsem jednou autobusem přejela a skončila na východním cípu, šla jsem pěšky zpátky vlastně pomalu přes třetinu ostrova. Ano, Valetta byla moc hezká. Vy jste připluli z jedné strany, já z autobusu vkročila do města pevnostní branou. Byla jsem tam i (nemoc z povolání) ve vojenském muzeu a v bunkru generálního štábu. Malta vlastně nebyla za války nepřáteli (Němci ani Italy) dobyta a dostala nejvyšší vyznamenání od britského panovníka, otce dnešní královny.

Na Kubě jsem sice nikdy nebyla, ale Váš zážitek se snídaní mi připomněl mou první snídani v hotelu Hilton v australském Adelaide v květnu 1992. Přiletěla jsem jako členka mezinárodní skupiny archivářů na soud s válečným zločincem s německou dokumentací z našeho archivu. Já, někdejší paní učitelka, která směla jen do NDR, jsem byla na jižní polokouli a ještě v prvotřídním hotelu. Většinu ovoce, zeleniny a dalších pokrmů jsem neznala, neuměla je jíst a navíc ještě nevěděla, kolik si čeho smím vzít. Už je to dávno. Ale ráda si vzpomenu.

Gratuluji všem vítězům, vybrané fotografie jsou nádherné. Svůj hlas dávám fotografii Horský hřbitůvek - Eva Mužíková