Jarko, paráda. Obdivuju vaší odvahu. Hlavně, že jste to ve zdraví přežili. Fotky jsou opravdu krásné. *****

Island je zajímavá země a cena letenky také nevypadá špatně, jen krajina bez stromů je pro mě beznadějně smutná.

Zamrzlý vodopád je krásný, připomíná mi útvar někde v krápníkové jeskyni. Parádní výlet.

Ahoj, Romane, to sis zase užil, viď. Takových tady běhá bezpočet. A ani ti nic nenechala a všechno s prominutím sežrala. Jsi dobrej, že jsi se neprokec. Ale i špatná zkušenost je k užitku, viz Hela. Tak jí pozdravuj a máš to zase za 5*****.

Je dobře, že dobro bývá opláceno dobrem. Alespoň v tomto příběhu. Díky, Eli. :-)

Se svým partnerem jsem se seznámila na Seznamce před více než 2 roky. Nevidím důvod proč bychom se nelíbali, dnes chystáme oslavu sv.Valentýna. Jdeme na večeři a určitě dostanu i malý dáreček.Žijeme spolu štastně a spokojeně a i v pozdějším věku s lidé mohou mít rádi. Náš příběh byl publikován v příloze MfIdnes 25.8.2016 spolu s příběhem paní M.Klosové a ještě jednou dvojicí. V květnu t.r. chceme náš vztah zpečetit svatbou.

Helenko,krásné čtení.Taky mi svého času vstoupili do života koně.Užila jsem si jejich huňatého tepla po celých sedm let.Každý týden hodina na jízdárně nebo venku.Bylo to úžasné,ale pak už jsem začala mít strach z pádu.Bylo mi přece jen 55 let.Teď už jen vzpomínám.mm

Jako kdybych tu babičku měla před sebou. Tahle generace to určitě hodně prožívala a prožívá dosud a nejspíš kouzlo masopustu předává dál. A ne jako v Praze. :-(

Líbí se mi, jak Gabriela Koukalová předvádí, že je skutečným mistrem. V celém životě potřebujete k mimořádným výsledkům minimálně tři věci a ona je má: 1. fortel, umět tu práci – v tomto případě střílet a běhat, 2. kousek štěstí – soupeřka netrefí, jiná je zas blízko na trati a G. se s ní může kousek „svést“, 3. odvahu, nasazení a „srdce“ – jdu naplno, i když se v neděli po první střelbě nedařilo (byla až 13.). Jen tak může přijít výsledek. Ale včera byla hlavním šampionem Laura D. – byla nejlepší, protože jí ty 3 věci fungovaly ještě líp: perfektně střílela i běžela, měla štěstí, že se soupeřky netrefovaly, o morálce ani „nemluvím“. To jsou skutečné vzory pro naše vnuky. Jen jim to nesmíme prezentovat jako statistický výsledek, nýbrž vysvětlit právě tgyhlůe okolnosti, jak se zrodí mistr.

Dnešních "zpovykaných" dětí je mi upřímně líto. Nemají to vůbec lehké. Nesmíme zapomínat, že je vychovávají naše děti. A ty jsme vychovali my.

Úplně tu situaci vidím, malý klučina zcela zaujatý kaluží. Hop ... Cák ... Hop ... Dneska by za ránu deštníkem kolemjdoucí volali sociálku. Hezká čtivá vzpomínka, děkuji.

Heli, za tuto vyčerpávající "seminární práci" bys u mě dostala nejen zápočet. A pět hvězdiček je málo. Občas hlídáme přátelům Čičika. Je to ten nejmazlivější a nejvěrnější kocour, jakého znám.

Má-li město, ve kterém se nachází, ve znaku zlatou věž, tak jsme asi doma. :-)

O rodiče jsem přišla velmi záhy, takže jejich bydlení jsem už nikdy neřešila. Sama jsem se díky tomu, že jsem byla svobodná a ještě navíc učitelka, potloukala po ubytovnách a podnájmech a v jednom hrůzném bytě 4. kategorie v nájmu. Svůj první podnikový byt, ovšem mimo Prahu s dojížděním, jsem získala v 37 letech. Ten jsem pak pracně trojsměnou vyměnila za garsonku na sídlišti v Praze. Zde jsem od svých 44 let. Zprvu patřil byt obci, pak jsme založili družstvo a část paneláku odkoupili, a postupně byty splatili a převedli do os. vlastnictví. Pravdivě říkám, že jsem šťastná, že mám svůj byt, a moc bych si přála, aby to vydrželo co nejdéle. Samozřejmě koukám i dopředu a ráda bych volila variantu v domě s peč. službou nebo v takovém komplexu bytů, jako je třeba v Luštěnicích, kde na sklonku života žila naše známá Olinka. Bohužel však v době odchodu tam již začala trpět Alzh.chorobou a ztrácela samostatnost, takže si toho krásného bydlení moc neužila. Vše samozřejmě záleží hlavně na zdravotním stavu a na financích.

Hani, krásné vyznání lásky Vendíkovi...zase mám slzy na krajíčku... :-)

Moc hezky napsaný článek, který mně dohnal k slzám. I když to dopadlo dobře, tak při představě, co by-kdyby.......A takových psích osudů je v dnešní době nespočet. Mnohokrát přemýšlím o tom, zda lidé jsou lidmi...Někdy se totiž chovají hůře jak dravá zvěř.

Jste pěkně "ohnivá" žena a umíte to velmi decentně "předložit".

To je hezké, jak rozeznáš Bolka od Lolka? Evi, zkus je v létě skamarádit s našimi šneky. Pozdravuji kočičky i pejska.

To je úplně snová vycházka. Krásné záběry.

Úložiště zkrachuje a máme po uložených datech i fotkách - lepší je vše ukládat na externí disk.Ten můžeme v případě potřeby přenést kamkoliv.