Myslím, že jsem si cenu vody uvědomila poprvé silněji až na Krétě, kde byla vyprahlá krajina a někde se užívá z nouze odsolená mořská voda. Její chuť je samozřejmě velmi nedobrá. Proto si naší vody vážím a ráda jí poděkuji s Vámi.

Velice pravdivé a emotivní - ále : život si nelinkujeme podle sebe, ale je tu mnohem více okolních činitelů - zaměstnání ,rodina, nemoc. Bohužel rád bych souhlasil, ale tak to prostě v životě nechodí. Já se třeba starám 15 let o nemocnou manželku - vše je pak o tomto, to je slib ženě , to je láska k ženě. Nejsem sobec .

Honzo, nemohl bys ještě k obrázkům doplnit krátké texty?

Hanko, pěkně napsaný článek, jenom upřesním, protože jsem pochopila, že narážka na Halloween padá na můj článek. Nejsem zastáncem převzatých svátků, tudíž ani Halloweenu, ale rovněž neodsuzuji svátky jiných států, tudíž ani Ameriky nebo Anglie, kde se příběh mnou napsaný odehrává. Jenom jsem vám chtěla článkem přiblížit jak to v Anglii prožívají děti. Mají s toho legraci. Nikdo v Anglii neodsuzuje náš svátek velikonoc, kdy chlapci vyšlehají děvčata a ještě za to dostanou od děvčat vajíčka, i když nad tím kroutí hlavou. Také byly doby kdy chlapci chodili od domu k domu koledovat (žebrat) aniž věděli jestli tam je nějaké děvče. Hlavně v městech. Jestli se v naší republice Halloween slaví já nevím, ale krváků všeobecně je dost z filmů, s tím s vámi souhlasím, ale také z většiny počítačových her. A stejně tak neuznávám Valentýna. Náš svátek ani ne tak 1.máj, jako 1.květen je opravdu pěkný a nikdy jsem jej jako komunistický původ nebrala.

To bude smutku v té naši proamerické lživé mediální žumpě TV.

Tu radost z práce panu Donutilovi upřímně přeji, ale musím se přiznat, že pro mě je ten seriál totální propadák.

Opět, Dano. Tvá typická zkratkovitá mnohoobsažná výpověď. Už mi tu docela scházely.

Líbí se mi ta fotka s jahodami, to je neskutečná úroda. Článek jsem přečetla již na Vašem profilu a těším se na pokračování.

Hezké místo - jste má krevní skupina.

Bez pohádek, nejsou ty pravé vánoce.

Ahoj Heli, vítej mezi pisatelkami a pisateli íčka a stav se i na chatu ;-).

Velmi mne těší je-li pravdou, že o vyprávění těchto statečných lidí je i dnes zájem mezi studenty, to bych byl nečekal.

Je pravda, že jsem se v mládí za některé věci také trochu styděla, hlavně za přešité oblečení, třeba paleto ze zimníku po dědovi (!), ale pak přišlo do módy retro a najednou jsem koncem 70. let měla několikery předválečné šaty naší maminky s vycpávkami a kolovou sukní a byla jsem frajerka. Dnes vnímám staré věci s něžnou úctou, vím, po kom jsou, a lituji, že jich řada zmizela právě tak jako jejich nositelé či vlastníci.

To je hezoučké. Alenko, ptáčku ohnivý, hlavně si nedělejte vrásky Vy!

Je to tak. Moc hezky jsi to napsala. Sám bych to lépe nevyjádřil. :-)

Paní Evo, to je krásný článek i fotografie zahrady v měsících roku. Je to živé dědictví a toho je nutné si vážit. Ať je Vaše rodina na té zahradě šťastná a dlouho pospolu.

Určitě každý z nás přemýšlí o svém stáří, ale málokdo ho umí takhle optimisticky přijmout. Pokud ano, má už z poloviny vyhráno nad všemi obavami a bolestmi. Moc děkuji.

To je děsně zajímavý článek. Video je technicky dokonalé. Celé je to SUPER MOGUL S HVĚZDIČKOU. Pět hvězdiček je málo. Při třídění ryb jsem si vzpomněl na film "Planeta opic".

Jednu listopadovou akci už mám za sebou. Byla to zajímavá přednáška archeologů, kteří byli povoláni k záchranným akcím případného archeologického materiálu při příležitosti odvodnění zdí místního kostela. Tři další akce na listopad už mám jisté. Koupila jsem si vstupenku na ONE WOMAN SHOW HALINY PAWLOWSKÉ, která se koná 6. listopadu ve zlatohorském kině a v pondělí nato máme sraz s bývalými kolegy. Také bych ráda zašla na ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMKU v proluce na náměstí, které se koná 27. listopadu. Mezi tím se najde spousta dalších akcí zatím nejistých, ale možných. Marně třeba hledáme, kam se vypravíme na SVATOMARTINSKOU HUSU.

Co k tomu říci? Nejen ten tulipán, ale i ta říkanka je hodně povadlá.