Aničko, krásná foto procházka. Ty obyčejné věci a dny klidu a pohody nám nejraději. Kéž to tak budou mít i naši vnuci.

Děkuji,že díky Vám mi začíná, krásné nedělní ráno, v úctě Květa

Občas slyším větu "až se podruhé narodím" udělám to či ono. Přiznám se, že nevím da se mi to povede ale pokud ano určitě chci být kosmetičkou či pracovat v parfumérii.Nikdy nechci být ekonomkou. Tak uvidíme jak to funguje.

Hezký ptačí příběh. U mne také každoročně bydlí Rehkovi, Sýkorovi a Kosovi ;-).

Kočky se mají, a co pro pejsky?

Poetické.

takové hřiby jsme sklízeli ve Skotsku, tam je nikdo nesbírá, tam je rarita výška od 50cm výše...

Milá Jitko, zdravím krásnou Lady (Lejdy) a dík za velmi pěkný článek. Musím ti dát 5 hvězdiček a přeji pohodu tobě i krásné Lady

Santorini mi tak trochu připomíná muzikál Mama Mia, který byl také natočen na jednom z řeckých ostrovů. Chci se znovu příští rokna Santorii vrátit, ale jen na jednodenní výlet z Kréty. Mám ráda větší ostrovy a Kréta mi připadá ze všech řeckých ostrovů nejkrásnější. Santorii beru jako součást Kréty. Je to velmi krásné místo pro dovolenou snů.

Hezké. Jako děti jsme běhaly v dešti a capkaly v kalužích. Každý déšť se nám v létě zdál teplý. Teď mi připadá, že je takových okamžiků málo.

Nemám kočku a vyrobím to u dcery, která má kocoura a kočku. Tak asi dva pelíšky. Nejvíc mě bude zajímat, jestli tam taky tak ochotně vlezou jako v ukázce. Vypadá to snadně. Ale drátěná ramínka nemám.

Paní Anno, pěkné fotky i nápad, ale těch slov mohlo být přece jenom více. Ve Znojmě jsem byla jen jednou, když jsme si udělali výlet s tenkrát malými dětmi, když jsme stanovali na Bítově. Pěkný kraj.

Hotovo

moc krásné povídání, viděla jsem dokumentární film o Santorini, o jeho původu, o mínojské kultuře. Bylo to velmi zajímavé a navštívit Santorini bylo mým snem a už snem jen zůstane, ale ráda si o něm stále čtu.

Také jsme doma sledovali a je to velmi pěkný úspěch. Každý semifinalista mužů i žen ve Wimbledonu letos získává 500 000 liber a mnoho bodů do žebříčku. Při troše štěstí by Berdych mohl Murraye překvapit a v semifinále ho porazit.

Sama jím zéměř všechno, u svých dětí jsem každému tolerovala maximálně dvě potraviny, které nejedly, ale u vnuka vidím u nich doma přesně jev v článku popsaný - tohle nejí, tohle nejí...kupodivu, loni jsem ho měla na prázninách u nás doma ještě s dalšími dvěma dětmi a všichni jedly téměř všechno. Tak nebudu chválit den před večerem, možná bude letos v srpnu vše jinak :-)

Ano, Helenko. Potěšitelné je, že "Rozmarné léto" ,(alespoň podle pana Vančury), mohou prožívat i senioři. Pokud se nezabývají počítáním svých letokruhů, což se mi nechtěně stává.

Ráda jsem si přečetla toto zajímavé a poučné vyprávění. Nejen o sportu a mezigeneračních problémech, ale také o lásce k životu a starostech, které často nám všem nedají spát. *****

Už to vidím.... :-) Moc pěkné.

Hezky jste si užil.