Doufám, že se po přečtení tohoto článku nezačnu bát fotit. Zneužívání cizích fotografií se děje dnes a denně, ale nevím, co bych dělala, kdybych se někde našla. Asi bych se snažila najít autora, ale na soudní cestu bych neměla odvahu. A s tím ti, kteří to dělají, určitě počítají.

V Praze už 5. rokem nebydlím. Žiji ve městě na Labi - tok řeky směřuje od města, tím pak bere s sebou i zápachy blízké neratovické Spolany (chemie).

Zuzko, čtu tvoje verše a lapám po dechu. Znovu jsi mi ho vyrazila. Tvá Lavina proletěla mou myslí i srdcem a brnkla o duši, která v té chvíli souzněla s tou tvou.

O Janu Zrzavém jsem slyšela již ve svém mládí, ale jeho dílo jsem neznala, Až jednou jsem byla při svém pobytu v Karlových Varech na výstavě obrazů, kde byly jeho dva obrazy. Šla jsem okolo nich a nic jsem neviděla. Nedalo mi to, poodešla jsem na druhou stranu místnosti a v tom jsem uviděla tu lehkou krásu na obrazech. Dodnes si to pamatuji, je to již skoro 40 let.

To je neuvěřitelný příběh, návštěva psychiatra by byla opravdu vhodnější. Netušila jsem, co se může stát v masážním salonu.

Jani,také mám ráda citáty,jsou krásné všechny a moc se mi líbí ten poslední Změnit.Jak je ten citát pravdivý.

Bylo to vtipné. bavila jsem se.

Tradice vánočních stromů republiky vznikla v Bílovicích nad Svitavou. Tradici starou téměř 90 let založil spisovatel Rudolf Těsnohlídek. V bílovických lesích v údolí Rodolfa Těsnohlídka jsou vybrané 3 stromy a do 15.11.probíhá hlasování o vítězný strom. Zítra jdeme na výšlap do tohoto údolí,třeba uvidím stromy na vlastní oči a budu moct ovlivnit výběr vítěze.

Letos do dušičkového času zářilo slunce,o to příjemnější procházka tímto vzrostlým parkem to byla.Mám na mysli velký ostravský hřbitov,který parkem opravdu je.Se svými milými nejbližšími na "onom světě" si vždycky popovídám,řeknu novinky,někdy si postěžuji a taky poprosím o jejich ochrannou ruku.Je to taková příjemná návštěva se vzpomínáním.mm

Krásně jsi to, Hančí, napsala i zachytila. Podzim mezi rybníky je nejen krásný, ale i mírně melancholický. Znám to tady od nás a jsou to moje nejmilejší místa. Ovšem Venda na konci je jako sladká tečka.

Zase ti vědci/zkoumáci : vymyslí stejně jen "trakař". Lidem, kteří se uzavřeli do sebe a svých 4 stěn, to "zkoumání" stejně h.... pomůže!

Pravda, Květuško, plýtvá jen špatná hospodyně. Te zbytku chleba dělám vaječné topinky.

Moc hezká procházka, kterou jste vylíčila místy až poeticky. A krásné fotky s mými oblíbenými podzimními barvami. Ach, ta Ruzyň, kde vidím celý den v práci z okna jen bývalý vojenský nástupní prostor. Přeji Vám, že máte přírodu na dosah.

Zuzko, ...tak to se mi moc líbí.

Jaruško, díky za hezké povídání, krásné fotografie i milé perníkové srdce. :-)

Neznám moc Karlů, ale ten, o kterém dnes píšete, byl rozhodně zajímavý. A to nejen proto, že měl čtyři ženy, o kterých nám tu tak pěkně píšete.

Pan plukovník v.v. Imrich Gablech je bohužel dlouhodobě v péči havlíčkobrodské nemocnice. Připojuji se ke gratulantům a přeji mu klidné a bezbolestné dny!

To je fajn paní Milenko, že máte svoje potomky jisté,ale co když Vám chaloupku sežerou potomci jiných.?Můžeme si odpovídat co chceme, ale bohužel se to stále děje.

Hezké ! Vloni mi ve stejnou dobu vyšel článek podobně laděný - Listopadové zastavení.

Kdysi -když jsem při zaměstn. studovala SEŠ - mi byla dána rada pít kávu pro povzbuzení proti únavě. Jenže u mne dopadlo opačně: únava a potřeba spánku trvala dál. A od té doby kávu nepiji, nerada a vůbec mi nechybí.