Věrko, pojala jsi déšť moc hezky a všestranně, jak je u Tě zvykem. Budu přemýšlet, jestli mě nějaký výraz napadne, zatím ne.

Něco jako sebereflexe, pohled druhých, zapadnutí mezi ostatní - je potřeba. A určitý odstup mi pomáhá i ve vypjatých situacích: podle vzoru snad Michala Viewegha si v tu chvíli představím situaci i sama sebe jako kreslený seriál, to mi někdy pomůže :-)

Organizace Život 90 působí už několik desetiletí ve prospěch seniorů naprosto příkladně. Moc jim fandím.

Martine, chechtám se jako blázen. To by stálo za natočení. Vy jste díky bohu přežil, a co ten počítač?

Jak říkala maminka :"probudil se a měl ruku v nočníku"... Jo jo, buďme rádi, že jsme rádi. Snad hlavně, že nám chutná. To člověk ocení časem.

To je velmi chvályhodná činnost, držím dál palce.

Hezké vyznání. Mám podobné vzpomínky na zahrady našeho dětství. Byly sice spojené s prací, ale také s dobrodružstvím. U nás to byla tajemná zahrada nad Belárií. Během života jsme několik zahrad vybudovali, snažili jsme se zachovat venkovský ráz, žádné túje, ale vysokokmeny, pivoňky, srdíčka, bylinky. Zahrada je láska na celý život.

Hezká reportáž z míst mému srdci blízkých, díky.

Zuzko, to mám skoro za humny a nevím o tomto místě. Príma tip na odpolední výlet. Nazouvám boty toulavky a jdeme. Děkuji

O Janu Skácelovi jsme se něco učili už na střední škole, čili ve 2. polovině 60. let. Vím, že jsme si uváděli sbírku "Metličky". Bohužel už víc nevím. Teď jste mi ho připomněl víc.

Něco podobného jako v prvním příběhu jsem také zažila. Tchyně zemřela v padesáti a tchán se rozhodl, že když mu odešel terč jeho urážek, tak si najde nový... Bohužel jsme s ním bydleli asi rok ve společné domácnosti, ale jakmile se našel volný miniaturní byt, tak jsme prchli. Potom jsme pravidelně jeho bo**el chodili uklízet, prát, pracovat na zahradě. Myslím, že jsem toho měla už dost - dvě malé děti, chodila jsem do práce, manžel byl řidič, takže pořád někde na cestách. Potom se oženil švagr a nastalo další kolo cirkusu pro moji švagrovou. Ovšem do doby, kdy ji obvinil, že mu krade peníze, šperky po tchyni, dokonce i jídlo ze spíže... Nakonec v tom hnojišti dožil sám, už i jeho děti se mu vyhýbaly. Tchyně byla anděl!

Dano, tvůj anděl dělá svou práci dobře :-). Stromů je mi vždy líto. Někdy je kácení nutné, ale často není - to pak jde vždy o něčí zájmy.. myslím finanční. Snad má pravdu Ivana a anděl tě ochraňuje, aby na tebe nespadl vzrostlý strom :-)

Ivano, snad nezapomeneme. Já si to pro sichr pořád opakuju.... Hanko, moc veselá "rozvolněná" příhoda. ☺

Nesnáším takové ty kecy o splění svých snů (za každou cenu!!!!), neustálé hledání štěstí (protože jsem četl/a že na to má každý právo!!!).....Dnes si kdekdo osobuje si plácat játra blbostmi,jen proto,že se pokaždé někdo najde,kdo se na to nachytá! Mám takové heslo,že pomocnou ruku vždy najdu na konci mého levého ramena,nedosažitelné věci nepotřebuji,spokojím se s málem,které mě těší,nezávidím,necítím nenávist, vnímám přírodu a to,co je na ní krásné. Nemusím viset na někom,nechávám žít a chci,aby mne druhý taky nechal . Jsem skromná,nepotřebuji spoustu věcí (např. jsem nikdy neměla a ani nechci mít mikrovlnku,kávovar,sušičku...a dalších X předmětů). Nebažím nikam cestovat: za mlada bych cestovala,jenže moc se nedalo,a dnes jsem ráda za své domácí pohodlí. Raději si posedávám na svých 7 lavičkách v zahradě a kochám se pohledem na květiny,hmyz,ptáky,stromy....

Tebe nic nezdolá. Je obdivuhodné, co vše dokážeš foťákem zachytit.

Díky za reportáž, letos jsem se nezúčastnila.

No, ještě že jste neřekl něco pikantnějšího.... ☺

Zajímavý článek a pro chovatele psů určitě prospěšný. Nedávno mě zaujala publikace "Jak prodloužit život vašeho psa" od RNDr. Evžena Korce, ředitele Zoo Tábor. Sám je také nadšeným chovatelem psů. Myslím, že v běžném knihkupectví se kniha nedostane, ale určitě v e-shopu táborské zoo.

To mě baví. Mám všechna zvířata, snad dobře, u 7 jsem si musela dohledat, zda takové zvíře existuje :-)

No tak o tomhle tématu, úmyslně píši tématu, protože toto nevnímám jako problém, bych mohla vyprávět :-). Nikdy jsem neměla opravdovou kamarádku. Na íčko jsem se zaregistrovala hlavně proto, že jsem si chtěla vyzkoušet roli modelky a případné přátelství by třebas nebylo na škodu. Jsem svá a dost stará na to abych se měnila jen proto, abych plnila očekávání někoho, pro koho stejně nikdy nebudu dost dobrá. Tak to opravdu ne. Spřízněné Duše, když se mají najít, tak se najdou i bez lámání přes koleno :-)