Život tropí hlouposti. :-) Na každého někdy dojde.

Ráda se zúčastním výletu do Prokopského údolí.

Perfektní ! Článek i fotky. Nejvíc se mi ovšem líbila ta krmička pávů :-)) :-)) To se povedlo, Martino ! Vojanovy sady zařazuji do svých plánů.

Bezva! Pobavila jsem se :-))

Bravo. Jen tak dál. ***********

Když to pomůže dobré věci, tak do toho jdu. Ovšem nechám si to vyplnění až na některý večer.

Ali, jsem moc ráda, že jsem s tebou a děvčaty na Říp vystoupala. Pokaždé, když okolo něj jedu do a z Litoměřic, vzpomenu si. :-)

Souhlasím s tím, že nejvíc ženu zdobí úsměv.

Krásné vyprávění, krásné fotky, krásné vzpomínky na krásnou dovolenou.

Ráda se dostávám alespoň tímto způsobem do krajiny, kterou jsem na vlastní oči nikdy nepoznala. Děkuji moc.

Hezký článek a souhlasím s názorem, že je to stále velké tabu pro většinu lidí. Měla jsem s tím bohužel také dlouhodobé problémy a nakonec mi pomohli až v ordinaci doktora Otčenáška (http://www.urogynekologie-otcenasek.cz/inkontinence/) za sebe určitě mohu doporučit

Užasné na projekt nemají peníze a ani pořádně nevědí co nejstarší občané potřebují. Hlavně že ví jak to manažersky, týmově a systémově uchopit.

Nechtěla bych se stát věcným břemenem.

Moc hezké a vtipné, děkuji.

Moc hezké, na Valdštejn bych se ráda podívala, protože při našem minisrazu v Českém ráji, který zorganizovala Jíťa C., bylo na Valdštejně zavřeno. Myslím, že si to nepletu s Hrubou Skálou.

Díky moc za Vás veselý článek* - hezky jsem se u něj pobavila*

Eleno, skvělé fotky se stejně skvělým úvodním slovem.

Když mne bude někdo chtít školit, jak se mám chovat k informacím a bude sám zastávat nějaký názor, tak se nejedná o nic jiného, než že se dotyčná organizace zapojila do té informační války a chce nás oblobovat ve stylu té své – tedy té jedině správné ideologie a „Člověk v tísni“ je přesně tou organizací, o které jsem to napsal. :)

Taky jsem si o sobě něco náhodně vyslechla, ale to už je přes půl století. Tehdy mi to bylo moc líto, protože to ještě snížilo mé i tak nízké sebevědomí. No, dnes bych se tím vůbec nezabývala, protože vizáž je mi srdečně jedno.

Právě článek pí VJ mě inspiroval. Třeba si přečteme i další povídání od dalších íčkařů.