Díky za info.

Jarko, stále čtivá reportáž a nádherné fotky. Ty máš vysokou úroveň vždy a díky za to.

Hezky to rozvíjíte a dobře se to čte.

Je důležité umět informace analyzovat. My, co jsme soběstační, přijímáme zároveň mnoho pozitivních zpráv o světě kolem nás. Bohužel, hůř jsou na tom lidé, kteří musí být z různých důvodů izolovaní a nemají možnost vybalancovat tento poměr.

Moc hezká vycházka. Ano, jsme součástí přírody a je dobré chovat se k sobě s respektem.

Moc hezké vyznání Praze, které mi připomíná klasické básníky. Děkuji.

Vando a ostatní, když se předělával před několika lety portál i60, zmizely přílohové fotky od všech do té doby vydaných článků. Myslím, že to nevysvětlil ani náš IT Libor. Tak zbyla jen ta povedená báseň.

Pod tento článek se s radostí podepíšu.

Úvaha je zajímavá, ale nejvíc se mi líbí skutečně ty různorodé lavičky. Umíte si všímat.

Je krásné z pohodlí domova cestovat destinací pro mě neznámou. Děkuji za přiblížení, bylo to fajn...

Naše Praha 7 organizuje očkování a informuje o něm výborně. Už se těším, až přijde řada na nás mladé. :-)

V roce 1980 jsme si brali s manželem půjčku na škodovku. S dvěma vysokoškolskými platy jsme potřebovali 12 ručitelů, kteří se museli dostavit ve stejnou dobu k podpisu do České spořitelny. Byl to logisticky náročný, ale úspěšný akt. Dneska bankovní i nebankovní subjekty poskytnou půjčku prakticky komukoliv, a tím ty finančně negramotné vhánějí do dluhové pasti.

Sepsat článek na P je velký výkon, to by jen tak někdo nedokázal. Ale na obsah se mi nechce ani pomyslet.

Dobrá inspirace, až skončím dnes práci, něco z toho si dám.

To je dobře, že už jste byly zase v plném počtu. Takže vzhůru na další cesty.

Aničko moc pěkné, ale asi jsme byli na výletě stejně, také jsem výlet měla v pondělí. S tím rozdílem, že ty dole a já v povětří.

Danko, Ty jsi hvězda! To tedy smekám. A určitě nejen já. Díky!!

Červené nebo bílé - spolu pít je vždy milé.

Kouzelný příběh, děkuji, a k tomu nádherné fotografie jako bonus. Pro mne navíc premiéra - nikdy jsem kachničku mandarínskou neviděla.

To znám. Bylo to ještě před koronavirem. Jeli jsme do Kroměříže na odpolední koncert do Květné zahrady. Kousek od nádraží se mi na jedné botě udělala velký žralok - celá přední část se odpojila od podrážky. Čekala jsem v parku na lavičce a manžel mi v papírnictví koupil izolepu stejné rezavé barvy, jakou měly boty. Botu jsem omotali a kultura byla zachráněna. Doma šly boty do koše a byl důvod koupit si nové.