Kouzelný příběh, děkuji, a k tomu nádherné fotografie jako bonus. Pro mne navíc premiéra - nikdy jsem kachničku mandarínskou neviděla.

To znám. Bylo to ještě před koronavirem. Jeli jsme do Kroměříže na odpolední koncert do Květné zahrady. Kousek od nádraží se mi na jedné botě udělala velký žralok - celá přední část se odpojila od podrážky. Čekala jsem v parku na lavičce a manžel mi v papírnictví koupil izolepu stejné rezavé barvy, jakou měly boty. Botu jsem omotali a kultura byla zachráněna. Doma šly boty do koše a byl důvod koupit si nové.

Maru, prožívala jsem při čtení Tvé obavy, jako bych tam byla s vámi. I když mám ráda lidské hemžení, v tomto případě bych také zvolila pohodlí u TV.

Tleskám, tenhle článek je užitečný a osvěty je třeba. Já osobně mám jen ZPS 18, protože jsem usoudil, že platit roční poplatek přes 1000 Kč za verzi X se mi nevyplatí, i když neustále dostávám nabídky na slevu. Takový fotoexpert zase nejsem, abych využil všech možností ZPS X a ZPS 18, za který jsem zaplatil jednou provždy, mi stačí. V článku popisované akce má také a hojně je využívám. | Jednou už jsem tady psal, že nejsem nadšen, když na obrázku teče moře s kopce a rovnoběžky se stýkají v konečnu. U toho vyrovnání kolinearity ale souhlasím s autorem v tom, že se nemá přehánět, protože může dojít ke zkreslení, ale neuškodí ji aspoň trochu využít.| Možná by bylo dobré upozornit na ještě jeden druh úprav - potlačení světel a projasnění stínů. To byste se divili, jak ten snímek prokoukne. | Vím, že většina používá jiné fotoeditory, které jsou zadarmo, ale nevím, jaké ty skýtají možnosti. Kdyby i takové, jako ZPS, bylo by dobré je využívat.

Hezká básnička. Já ji nikdy neslyšela. Ale nevadí,nikdy není pozdě.

Děkuji za naději, také se těším.

Parádní fotografie i průvodní slovo. Přesto si myslím, že jste "ulovila" krásného krahujce.

Cesty z Posady do hor jsou opravdu výživný ;-) Místy až 18% stoupání :-)

Jedná se o velmi smysluplný projekt a děkuji oceněným za jejich záslužnou činnost pro druhé. Vidím kolem sebe hodně dobrých duší, i když nejsou třeba někde evidovány. Nejsme na tom tak zle, jak někteří tvrdí.

Vtipné, kéž by se dali takto usměrnit všichni, kteří v MHD otravují hlasitými telefonními rozhovory.

Irenko, tak to jsi se u mne opravdu trefila!!! / střelec/ Zrovna v těchto dnech je můj horoskop pravdivý. Provokace dokáži přehlížet, nedám reakcí na ubohou pomluvu pisatelce šanci.. No a ty radosti těla:)))) Potěšila jsi mne.

Hani, to je prostě smutná realita našich dní. A Ty jsi ji převedla do poezie.

Tak pane Mikušo, teď je ještě otázka, jak moc jsou ta data z Běloruska důvěrydoný ;-) Jinak nemusíte do Běloruska. Podstatně tvrdší uzavření než budete mit v ČR maji některé provincie v IT. U nás je to třetí týden, pohyb jen v rámci obce a to pouze ve čtyřech vyjmenovaných případech. Vždycky s vyplněným papírem ;-) Jinak do 500 metrů do bydliště. Na druhou stranu, proti jaru můžete aspoň do práce :-)

Děkuji za souhrnné a srozumitelně podané informace.

Pozorně jsem přečetla, protože jsem byla zvědavá, k čemu vaše snažení směřuje. Mám to podobně, nicméně nejvíce mě zaujala věta: "Inu, svět je jedno velké divadlo a my jsme v něm herci. Většinou." Nepochybuji o tom, že je to tak. Měníme role, převleky, jeviště. Navíc se přikláním k tomu, že je to tak vždycky. A také nepochybuji o tom, že to, co jsem teď napsala, se nebude líbit všem. :-)

Někdy se ne nadarmo říká, že by pořádek měl být i ve věcech, které si do hrobu nevezmeme. A já jsem pro, sice pro živé to zrovna není jednoduché, ale musíme se přes tuto skutečnost nějak přenést.

Mnoho témat okolo rozvodů je podrobněji rozebráno na https://www.rozvod-poradna.cz. Můžete si tam i vyrobit rozvodové dokumenty přímo on-line a rozvést se tak aniž byste navštívili advokáta.

To stojí za vyzkoušení !

Je to jiný životní styl, mnoho lidí si dnes bez fitka neumí pohyb představit, naprosto to respektuji. Sama jsem tam nikdy nebyla, dost dlouho jsem ale chodila do Sokola. Také cítím, že mi tuhne tělo u PC, i když se snažím chodit ven, včera 7 km.

Děkuji, paní Hano, znám dobře ten pocit štěstí ve společnosti vnoučat. Napřed těch malých, bezmezně důvěřujících, pak větších, z nichž se stávají parťáci pro diskuze a dialogy o životě. Také jsme večer vyprávěli pohádky, každý den jinou, právě vymyšlenou. Občas ji chtějí i dnes, středoškoláci. Jsme schopni pak společně debatovat do noci, je to prima, člověk nemá šanci zestárnout.