Přehled posledních diskuzních příspěvků

Příběh na 50 slov: Vůně života VI - Moje čtyřka

Zuzana Pivcová 12.2. 09:14
Také mám ráda naše portálové kalendáře. A vážím si všech fotografií, které nám přibližují svět svých autorů.

Háčkované náramky potěší malé holky i elegantní dámy

Daniela Řeřichová 12.2. 07:42
Ruční práce obdivuji, sama nejsem šikovná, ale tohle bych si na ruku nedala.

Proč vybrat dřevěná eurookna?

Patrik Poula 11.2. 18:04
My jsme také kdysi dávno měli dřevěná okna a byla to katastrofa. Okny hrozně táhlo a navíc jsem je musel každý rok natírat, takže jsme je asi po 5ti letech vyměnili za plastová, která jsou bezúdržbová. Akorát mi uniklo, že by se u nich mělo občas promazat těsnění, takže i jimi nám začalo domu táhnout. Naštěstí ale stačilo, abych koupil nové těsnění oken z https://www.tesnenitexim.cz/E-profil-mezera-2-3-5-mm-c1_2_2.htm a okna jsem zvládl sám přetěsnit :-) .

První noc na vojně a berlínská krize

Eva Mužíková 11.2. 11:40
Františku, to to trvalo, nežli jsi se odhodlal opět napsat něco " ze života" Tvé články opravdu ráda otvírám, zvláště ty " retro ".

Vinař Karel Průša: Pandemie se na konzumaci vína naštěstí nepodepsala, lidé si ho pořizují domů

Daniela Řeřichová 11.2. 11:24
Zajímavé informace o víně. Fandím panu Průšovi a dalším poctivým vinařům. Pardon - kouzlem nechtěného je aktuální anketa o konzumaci alkoholu.☺

Únor bílý, pole sílí

Zuzana Pivcová 11.2. 08:55
Věřím, že ses vyděsila, člověk občas něco nedomyslí. Ale jinak je Tvůj příspěvek rozjímavý a lidsky citlivý jako vždy. Děkuji.

Fotoreportáž: Žofín v peřině

Martina Růžičková 11.2. 08:24
Moc hezky jste zasněžený Žofín a jeho okolí zachytila. Já v pondělí taky neodolala a běhala jsem s foťákem pro změnu po Malé Straně. Škoda, že nám sv. Petr neposlal taky trochu sluníčka. Ale to by bylo neskromné, že? :-)

Putování Tichomořím v roce 1995, díl 1.: Oahu (Havajské ostrovy)

Zuzana Pivcová 10.2. 13:23
Paní Helenko, moc ráda jsem si zase početla. Vaše informace mi přidaly hodně k tomu, co jsem se dočetla před 2 roky v časopise Meduňka od jedné krajanky, která žije už řadu let mimo jiné i na havajském ostrově Kauai. Její vyprávění nebylo příliš cestopisné, zaměřila se především na informace o masáži Lomi lomi, o rodinné terapii Ho´oponopono, o tradičním učení Huna. Kdyby Vás to zajímalo, tak bylo to v časopise Meduňka 2/2019. Musí to být jedinečná země, kde láska, pochopení, odpuštění nejsou jen formální pojmy, ale běžné součásti každodenního života. Něco jiného než komerční film Blue Hawaii, v němž kdysi hrál Elvis Presley. Moc děkuji, cestujte a pište.

Vyluštění Skrývačky

Zuzana Pivcová 10.2. 09:17
Moc se mi to líbilo. Myslím, že vlevo je ještě jeden zelený obličej. A kdo vidí ještě další neoznačené?

Soudy mají problém, chybí jim přísedící soudci. Práce, která nevyžaduje právní vzdělání, je vhodná pro mladé seniory

Danuše Onderková 10.2. 08:46
Souhlasím s tím, že to je záslužná práce Dělám přísedícího už 48 let a už jsem toho viděla a zažila hodně. Proto vím, že když lidé nadávají jak se u nás soudy vlečou, není to většinou vinou soudů. Pokud se ale obžalovaný na svobodě nedostaví k jednání, nebo i důležitý svědek, musí se jednání odročit. Tím se celá jednání protahují. Jenomže toto nevidí obyčejní lidé. Když jsem začínala, měla jsem jednání na celý týden. Z toho se soudilo ale třeba pouze tři dny a v ostatní dny jsme se seznamovali se spisy na další jednání. Stačilo vlastně zjistit o co se jedná a co dotyční provedli. Ovšem byli jsme také k dispozici jiným soudcům, kde se přísedící nedostavil. V práci jsem volno dostala bez problému, plat byl refundován. Později se jednalo vždy o jeden den a tak už začínaly problémy. Měla jsem ale štěstí, že mne nakonec vždy vedoucí uvolnila. Za tu dlouhou dobu jsem toho viděla hodně, kolikrát nad tím zůstal rozum stát. I když jsem začínala u rodinných sporů (rozvody a péče o děti), pracovněprávní spory (ty byly nejnudnější), nakonec jsem se dostala k trestnímu a tam jsem dodnes. Asi jsem to tak nějak podědila, protože tatínek byl také dlouho soudce z lidu a tak jsem převzala pomyslnou štafetu. Věřím, že ji ponesu ještě dlouho.

Vzhůru do Alp

Zuzana Pivcová 9.2. 12:05
Krásné, hlavně mě (tedy vedle samotného článku) fascinuje ta alpská květena.

Paruka jako první krok k normálnímu životu – VoZP nově přispívá pojištěncům podstupujícím chemoterapii

Svatava Páleníková 9.2. 10:47
Přítelkyně potřebovala po chemoterapii paruku, ale nemohla žádnou vhodnou sehnat. Pro ženy, které procházejí touto zákeřnou nemocí, je to určitě dobrá informace. Je nutné udělat vše pro to, aby příliš netrpěla psychika.

Skrývačka

Marie Novotná 9.2. 10:13
Zatim jsem na šesti, večer budu pokračovat. Díky, to mě baví. :-)

REQUIESCANT IN PACE! aneb procházka se vzpomínkami

Zuzana Pivcová 9.2. 09:01
Jednu dobu jsem ráda vyhledávala místa posledního odpočinku známých osobností. A při každé cestě do Londýna jsem zajela do blízkého Brookwoodu navštívit hřbitov, kde jsou mimo jiné pohřbeni naši vojenští letci RAF.

Co to? Kdo to?

Zuzana Pivcová 9.2. 08:58
Když jsi to uvedla, vidím to také tak, ale samotnou by mě to asi nenapadlo. U Tebe hraje určitě roli to, že sama chodíš také s pejskem.

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.