Děkuji za rozhovor s majitelem naší oblíbené cestovní kanceláře a věřím, že ona i my přežijeme, abychom se s ní ještě aspoň jednou mohli vypravit na krásná místa, která jsme díky ní pro sebe objevili.

Jak covidu se zbavit? Kdy přestane nám škodit?

Ten covid má i malé plus, když vznikne takovéto dílko.

Nejdřív byl vypěstován nějaký virus a teď se na něj vymýšlejí vakcíny. Jak rozumné! A kdopak se na tom asi tak pěkně nabalí? Platí pořád to staré - kdo má moc, chce ještě víc. Snad ty boží mlýny ještě fungují, pardon, teď se tomu říká karma.

Protože coby řádná venkovanka Prahu pořádně neznám, uniká mi, proč byla ta pitná voda vystříkána právě tam. Hořelo, nehořelo?

Helčo, neboj, Matěj tě před vlkodlaky ochrání :-)

Našla jsem všechny. Věříte mi to? Ne? No protože je to kachna od vás. No jo, Vaše legrácky.

TZ, jako v AZ kvízu, jediný zástupce tohoto druhu kvetoucí v Evropě a to velmi brzy na jaře. Myslím, že se zmiňovala i Alena T., že už našla v minulých dnech jeden kvítek. Roste mi na zahradě na bývalé skalce, je vytrvalý a milý.

Zajímavá informace. Káně lesní je nádherný pták, často pozorujeme v okolí chalupy.

Tyto tipovací soutěže mám moc ráda a moc za vypsání soutěže děkuji. Na nějaký čas bude trochu zábavy v této době covidové.

Je to hodně informací, ale stojí za to. Kde jinde bych se tohle vše na jednom místě dověděla?

Ať skutečné či vysněné, vždy patří jenom tomu jedinému,který ho dokáže ocenit.

Mám čtyři vnuky a jen jeden z nich sní všechno co dostane na talíř. Druhý se rozhodl, že bude vegan, třetí má různé alergie a je celiak. A ten nejmenší je v jídle nejvíc vybíravý. Ale já to neřeším. Na to mají rodiče. Vařím a kupuji tedy jen to, co mají rádi a co mohou jíst. Jsem v klidu já, děti i jejich rodiče.

Pokud jsem v médiích četla a slyšela je očkování každého občana dobrovolné. Nikdo tedy nikoho nenutí aby se nechal naočkovat. Tak se pane Vácho nebojte, bez Vašeho souhlasu žádnou vakcínu vám nepíchnou.

Jeden by nevěřil, jak mohou takové krizové situace pobavit, když se sám neoctne v jejích víru. Vy jste ji navíc popsala tak sugestivně, že mě rozbolely nohy, i když bydlíme jen ve druhém patře a teď chodíme zásadně pěšky, a představila jsem si, že si ani kafe neuvaříme, přestože máme plynový sporák. Při uvedení jména domovníka jsem začala tušit "čertovinu". To musel "šéf" koukat, co všechno by po něm ti íčkaři nechtěli. :-)

Paříž miluju. Byli jsme tam 2x - jednou na Prvního máje v průvodu s českou vlajkou. Po druhé jsme spali v malém hotýlku přímo od Sacre Ceur. Nezapomenutelné jsou večerní procházky po Montmatru. Seznámili jsme se tam se slovenským malířem Jožkou Chromým, který pod francouzským pseudonymem prodával obrázky z Paříže - byly na každém rohu. Večer jsem s ním (půl autobusu) seděli v kavárničce a zpívali jsme mu české a slovenské písničky. Dostali jsme všichni obrázky na památku. Děkuju moc za připomenutí pařížské atmosféry.

O nových brýlích uvažuji už docela dlouho. Ale abych pravdu řekla, tak bez několikaměsíčního kadeřnického zásahu a v roušce se mi zrovna do optiky zkoušet brýle nějak nechce.

To jste tedy šikula. Boršč jsem poznala před více jak 50 lety, prodávali ho v jídelně Na Příkopech jako specialitu.

To se Ti opravdu moc povedlo. Když vidím mladé páry s rouškami, říkám si, jak asi žijí v soukromí.

Moc příjemné, až jsem byl trochu naměkko.