Naše řeč je těžká, ale krásná, má pěknou slovní i větnou intonaci, je libozvučná. Má širokou slovní zásobu, mnoho synonym, zvukomalebnost. Neměnila bych. Děkuji.

Napadá mě jen "Vám poděkování a lásku vám," i když to spolu zdánlivě nesouvisí. Autorce děkuji za tento článek.

Moc pěkný článek o krásné a starobylé Kouřimi.

Děkuji, bez naděje bych nemohla fungovat.

Je to krásné, dar všeho kolem a navíc ještě příslib dalších, třeba teď jen neviděných, cenností. Tak to vnímám já. A to je asi dobře, když báseň osloví každého podle jeho vibrací.

Ilustrační foto má možná větší vypovídající hodnotu než článek - jeho líbezný úsměv vypovídá o naprosté spokojenosti a její pohled o tom, jestli by to s Tondou nebylo lepší, nebo co uvařit zítra k obědu ..............

Souhlasím s autorkou, jako by psala o mně.

Na doporučení imunoložky jsem se nechala loni proti pneumokokům očkovat.

Svatého Martina jsme si s přítelem připomínali řadu let. Hlavně vínem. Jednou jsme si zajeli do skvělé restaurace v Kutné Hoře na svatomartinskou husu. Letos nejspíš nebude ani přípitek.

Děkuji za krásnou a trochu nostalgickou úvahu. Láska je věčná, jen trochu mění podoby, ale myslím, že duše ji prožívá stejně v jakémkoliv věku.

Dá se to zvládnout. Chce to i po čtyřiceti letech vzájemnou slušnost. A když bouchnou saze? No a co. Zase se vzduch vyčistí.

Kolikrát jsem ve svém předchozím zaměstnání musela řešit tuto otázku. Horší je snad pro toho, kdo tu výpověď dává. Tedy pokud je empatický a zná osobní život svých podřízených. A pak rozhodujete, zda propustit někoho, komu je přes padesát, ale pro ostatní práce nepoužitelný, nebo mladou ženu s malými dětmi, šikovnou, ale stále na ošetřovačce a s magorem manželem, který ji obere o celou výplatu a je gamler. Jak jednoduché bylo, když šla některá kolegyně dobrovolně o rok dříve do důchodu Průšvih byl, když vám pak odešel ten , na koho spoléháte, protože tolik práce psychicky nevydržel. Naštěstí nikdo neměl hypotéku. Na druhé straně můj muž odešel ze zaměstnání sám v 55 letech, protože se mu nelíbily poměry ve firmě a nechtěl s nimi být spojován. Pak do důchodu bohužel dělal jen skladové práce i s technickým vzděláním a dlouletou praxí. V té době byla krize a firmy spíš propouštěly.

Paní Danielo,vykašlete se na "odvykačku a nadále nás bavte Vašimi příspěvky a obrázky :-))

Co za organizaci je Mezinárodní mírové hnutí ? ( International Peace Movement ? ) Nic o tom hnutí nemůžu najít.....

Jarmilo, článkem jste mě moc potěšila - kočky miluju, i ty cizí. Mám teď tři kocoury Mikeše, Šmudlu a Kryšpína. Možná by se některý z nich Vašim kočičkám líbil, jsou ale jenom taková pouliční směs.

Věro článek je aktuální k dnešní situaci a plně ji vystihuje. I já to tak cítím a vím jak je život v této době složitý. Čeká mi začátkem ledna operace kyčelního kloubu, ale nevím zda vůbec se operace uskuteční vzhledem k situaci okolo covidu. Také se tak trochu obávám nákazy v té nemocnici. A tak sama nevím jak vše dopadne. Ráda jsem vždy cestovala a směřovala k tomu veškeré úsilí. Proto stále pracuji, abych si mohla i v pozdějším věku plnit své sny.

Heli v některých pasážích jsem se docela hezky vychechtala. Nemám ráda dlouhé články, ale tvůj je tak napínavý, tak veselý, že jsem jej četla pomalu s jedním nadechnutím.

Františkovy Lázně jsou mé nejoblíbenější. Jezdívali jsme tam vždy na zahájení lázeňské sezóny a svěcení pramenů v květnu.

Maruško, byli jsme na tom, i když z města, v tomhle dost podobně. V Lomnici jsme měli doma jen staré protektorátní rádio, o němž rodiče vyprávěli, že se za války nesmělo poslouchat, Když mě sousedé naší babičky pozvali poprvé podívat na pohádku v nové televizi (taky ten malý obrázek vlevo nahoře), nevěděla jsem, jak to funguje, a nechápala jsem, že po pohádce nemusím domů jako v kině, protože budou dávat něco dalšího. O něco později jsme chodily se sestrou k pratetě na televizi, když bylo krasobruslení nebo písničky. Tak jsme to praktikovaly i později po přestěhování do Týna, kam jsme chodily k sousedům. První televizor koupila maminka na jaře 1969, to už mi bylo 20 let. Ten sloužil ještě dalších 20 let, když už většina lidí měla televizi barevnou. A tak bych mohla pokračovat, ale myslím, že jsem v tomto směru o nic nepřišla. Televize mým snem nikdy nebyla. Ráda ji myšlenkově vyměním za lidi a přírodu kolem sebe. Děkuji za moc hezké vyprávění.

Jestli se někdo s celoživotním kouřením dožil pětašedesáti, nebo dokonce osmdesáti, tak už toho asi moc nezachrání :-) Na druhou stranu, zemřít na nějakou plicní nedostatečnost není úplně hezký konec... Hodně kuřáků kombinuje kouření se sedavým životním stylem. To se projeví ve vyšším věku na kondici a snížení pohyblivosti. Ale i bez kouření nás navštěvují různé zdravotní komplikace. A znal jsem i pár kuřáků, kteří se dožili požehnaného věku (ale není to úplně typické.). Bez pochybností je jasné, že lepší je nekouřit. Zastávám názor: na stará kolena už kvůli kouření nepanikařit a nepěstovat v sobě výčitky a frustrace.... :-)