Říká se : Všeho moc škodí, a proto užívejme každý den , který nám byl přisouzen.......netrapme se věcmi ,které nemůžeme ovlivnit.......

Dámám to moc sluší zkusím taky se sebou něco udělat.

Bohužel k holiči nechodím

Hezké a výstižné. Obdivuji tvoji slovní zásobu.. :-) :-)

Moc hezké, i ta trocha tesknoty jim sluší. Už se těším, že v létě pojedeme zase kolem Talínského rybníka do Písku.

Děkuji za informace. Opozice bude kritizovat všechna opatření, čím jinym se nyní může zviditelnit ? K čemu ústavní stiznost na uzavření hranic, to ji bude muset podat i na státy, které je též uzavřely. Silně demagogické.

Otázka pro p. Kubka - co konkrétně jste udělal vy pro lékaře ????????

Letos málo muškátů, už jsem zasadila popínavá rajčata, hrášek a koupím jednu okurku hadovku. Uvidíme.

Moc hezká vycházka, zřejmě nejen na jaře. Mám ráda rybníky. ale jak se k nim tady dostat?

Což o to, hrnek a chuť mám, ale schází mi to podstatné, a to je trouba. Díky, Danko, recepty vypadají dobře. Potřebovala bych, aby mi někdo přes republiku poslal balíček jako Hance Práglové a jejich seniorům. :-D :-D

Perníkové formy...

Velmi moudré. Děkuji.

Díky za info

Na první velkou lásku se opravdu zapomenout nedá. Vždy na ní vzpomínám s úsměvem a jsem ráda , že jsem jí zažila. Přesto mám svého manžela za jednoho nejhodnějšího a opravdu obětovaného a milujícího člověka,kterého jsem po první lásce mohla potkat a prožila jsem s ním jak šťastná i méně šťastná léta a jsem za ně hodně ráda. Je hezké se i po letech setkat s první láskou a zavzpomínat na krásná a mladá léta, plná touhy ,lásky a bláhového mládí. Hezký článek.Dík.

Rudolfinum je krásné, o čemž svědčí i fotky. :-)

Danuše, to jsi vystihla krásně a stručně. Děkuji.

Děkuji za informace.

Krásná poezie.

Vidím značný rozdíl v tom, jestli se uchodíte k smrti pro dobrou věc, nebo si "pro legraci" poškodíte zdraví. Tomu prvnímu fandím, k tomu druhému mě napadlo, co by asi řekl můj dědeček: "Svět se v prdel obrací."

Díky, Hani. Zajímavé, jak člověka překvapí až zaskočí něco, co je pro jiného stále ještě samozřejmostí. Někdo to bere jako "dobrý skutek", který mu třeba předepisuje církev, jiný má obecně empatii k lidem, ale na tom vlastně zase tak moc nezáleží. Dobrý pocit zůstává na obou stranách. A hlavně, dobro vyslané se odněkud vrátí, i když často ne jako oplátka od obdarovaného, nýbrž nečekaně úplně odjinud. A tak to má být. Čekali vy jste snad nějakou odměnu za své pletené ponožky??