Díky :-)

V našich kopečkách by se hodila, ale nemáme je kde mít. I obyčejná kola dostávají v kolárně zabrat.

Nezoufám si, ale oceňuji, že mnozí dělají, co mohou a co umí. Za to všem patří dík. I vám, Hanko. :-) A ta růže je nádherná.

Je velký rozdíl mezi známými, které člověk zná osobně, známými virtuálními (označovanými jako přátelé), kamarády a opravdovými přáteli. Těch posledně jmenovaných jsem nikdy neměla moc. Důležité je, že při mně byli vždy, kdy jsem to potřebovala. A jsou i teď. Jsem moc ráda i za ostatní uvedené skupiny – obohacují můj život. :-)

Ali za jeden den pěkná řádka různých živočichů. A fotografie se ti povedly snad všechny! A přiznám se, že hned po ránu jsem se zasmála jak jsi napsala :" Foťák nosím stále u sebe a fotím všechno, co mi přijde pod ruku, ehm, postaví se před objektiv. No, postaví ... kdyby to tak bylo" Měla jsem jinou představu o dokončení Tvé myšlenky :-). A myslím že archív by byl zajímavý pro ženy...….

Diky za informace.

Jsou také zralí muži, který touží dávat něhu, jenom ta žena musí byť vnitřně k tomu nastavená. Ženy, které hoc na ven vypadají žensky, ale s přídavkem mužské odolnosti, jenom neukázat svoji křehkost, citovost, naopak muže odrazují od projevu něhy. Některé manželky by neuvěřili jak dokáže projevit něhu jiné žene (ne sex) její "chladný, nevšímavý ..." manžel. Žena, která vyčítá mužovi absenci citové blízkosti by měla hledat toho důvod i v sobě.

Taky mě trápilo koleno. Dokázal jsem si pomoci sám a bez doktoru. A přitom tak levné.

Moje sny jsou někdy jako z hororu. V mládí jsem mívala sen, že skáču po schodech a beru jich rovnou osm,nahoru i dolů. A léta jsem měla sen, že jedu ve výtahu Pater Noster a ten se se mnou nahoře otočí a já padám hlavou dolů a nemůžu vystoupit. A to jsem se pokaždé hrůzou probudila a pak se bála usnout.

Článek se mi velmi zamlouvá a s nastíněnou vizí budoucnosti včetně osobní i společenské nutnosti přehodnocení stávajících hodnot se ztotožňuji. Různé pseudohodnoty, které nám byly čím dál více překládány jako vzor, snad alespoň částečně zmizí z každodenní scény. Kdysi po listopadu mi řekl jeden známý z Německa, že to bude ještě několik generací trvat, než se lidé u nás naučí žít v demokracii a v prosperující ekonomice, jako to bylo u nich po válce. Jsem upřímně ráda, že v tom jsme se Německu nepřiblížili.

Hezká zábava, postrádám mezi nimi sluníčkové. Nebo se špatně koukám??

A můžete začít i s Priessnitzovou metodou - léčení studenou vodou. Já jsem ji aplikovala v neděli a pochvaluji si to. Bolely mě nohy jako čert. Do vyššího lavoru nalít studenou, ale opravdu studenou vodu. Ponořit nohy až po kotníky, vydržet, a párkrát si tou studenou vodou umýt nohy až ke kolenům. Nebudete věřit, jak se bolavým nohám uleví. Stačí 10 - 15 minut.

Jsou to rozdíly, ale na druhou stranu - doma je doma. :-D

Díky za informace, pro děti to už není příjemné mít tak dlouho nucené prázdniny. Je mi líto, že nejvíc umírají senioři, za DD zodpovídá zřizovatel, u nás KÚ a pak ředitel domova. Je to kruté a nekončící - zatím.

Finance považuji za nutné zlo. Se dvěma akademickými tituly jsem na konci profesní dráhy na Karlově univerzitě neměla plat ani dvacet tisíc. Ještěže se nehodnotím podle úspěšnosti na finančním trhu. Potěšení z kreativity vlastní i jiných mám. Děkuji.

Naprosto souhlasím někteří novináři jsou jak nepříčetní to jim fakt nedochází, že lidé už toho musí mít plné zuby?

Hm...k zamyšlení. Díky.

Čekal jsem hlubší zamyšlení o živote. Na věcné otázky pan Víewegh ani neměl důvod odpovědět jinak.

Honzo, díky. Rozhovor pánů Prymuly, Šmuclera a Balíka v OVM se mi líbil. Věcný, informativní.

Bezvadné. Není divu, že Francouzi bojují za svůj jazyk, donedávna byla francouzština diplomatickým jazykem, než ji převálcovala počítačová angličtina.