S článkem velmi souhlasím, i když vlastní vnuky nemám. Možná, že mladá generace není tak špatná, jak se někdy soudí, jen jim mnohé z toho, jak by se mohli k starším lidem postavit, nedojde. Vím, že mnozí namítnou, že dřív to bylo samozřejmé, ale také je fakt, že lidé žili víc rodinným způsobem, který je spojoval a mladí se učili od starších "za pochodu", tedy příkladem. Ono není příjemné být pojata jako nemohoucí stařenka, kdo z nás by to chtěl, ale na druhou stranu, když mi někdo pomůže (třeba mi cizí mladík vynesl kufr na pevných schodech od metra k zastávce MHD a já mu moc poděkovala), tak je to myslím milé pro obě strany.

Moc hezké vzpomínky, líbí se mi vaše prezentace článku. :-)

Zuzko co dodat? U každé Tvé básničky člověk jen žasne, jak nádherné a plné citu i pocitů jsou Tvé básně!

Ano rituály věřím jsou a budou. Už přemítání, co koupit k pečení, abych se do toho dala. Velikonoce jsou pro mě nejkrásnějším svátkem v roce. Příští rok už zase budou takové, jak je znám od malička. Letos bohužel bez hodování.

Děkuji

Paní Kateřinu si jako moderátorku pamatuji, ani se mi nechce věřit, že už je to tolik let. Také jsem ji zažila na umísťovacích výstavách koček na Chodově. Její práci fandím. Doufám, že se teď lidé kvůli zhoršené ekonomice nezačnou zbavovat zvířat, ta si to nezaslouží.

Krajinu bohužel vůbec neznám, ale určitě je krásná, když tam zraje takové dobré víno. Mám na mysli bílou Pálavu, kterou jsem si ve sklence čas od času dopřála i zde v Praze ve vinotéce na Budějovické. :-D Díky!!

Myslím, Jano, že jsme si tu o ztrácení se už někdy povídali, ale to nevadí. Já jsem orientačně špatný typ. Ale z ciziny mám také pozitivní zkušenost, že mi místní lidé vždy poradili. I třeba v případě hledání hotelu, kdy odpověď zněla: Ale vždyť před ním stojíte! :-D

Bezva, tenis mám ráda, paní Heleně jsem fandila.

S tím ťulpasem souhlasím,ale bohužel může mít i jiný význam. Jinak souhlasím s paní Monikou

Málem jsem Naďu strčila omylem rovnou do rubriky. A to by si tahle hezká procházka nezasloužila. ♥

Ten smutek brzy pomine a s lidmi se zase sejdeme. NÉ, ŽE NE. :-)

Já mám pro letošní rok jasno. Na balkon dám rajčata a ohromné hrachy. Květiny jen na stěny , abych si mohla udělat místo na opalování. Každý rok jsem měla balkon jako květinovou zahradu, ale nedalo se tam ani sednout. Ale upřímně, to je plán. Jestli při návštěvě květinářství odolám a nekoupím lákavé květiny, to je věc druhá. Když ony jsou tak krásné.

Děkuji Honzo, jinde informace nehledám, tyto mi stačí.

Vlaďko, teď je to asi hodně nelehké, naplánovat hlavním postavám další životní osudy. Tak bych těm hlavním přála, aby se už nerozmýšleli a pochopili, že k sobě patří.

Jsem ráda, že jste tu vynesl na světlo zase nějaký jiný problém, než zrovna současnou pandemii. Lidé umírají na jiné nemoci a z jiného důvodu jako dřív, jen se o tom nějak nemluví. Občas mě napadá, jak jsou zaopatřeni, případně testováni lidé bez přístřeší. Všeho všudy jsem dosud narazila pouze na jeden text, že jich pár ubytovali přechodně do nějakého hostelu.

Pěkné vzpomínání a milá procházka po místech mně neznámých. Nějak se nemohu k procházkám donutit. A venku je tak krásně ...

Na žádné záliby z dětství si nepamatuju. Nerada se do něj ve vzpomínkách vracím. Jako rozum více beroucí jsem sbírala citáty. To mi vydrželo dlouho. Mnoho let jsem pletla, méně háčkovala. Definitivně jsem s tím skončila. Celý život mě bavily jazyky, nijak aktivně si je teď ale neudržuju. Díky íčku jsem začala fotografovat. A víc psát, což jsem dřív občas dělala pro zábavu.

Díky.

Gratuluji vítězům!