Rozkošné obrázky, hned bych jeden chtěla!

Hano, děkuji za hezké a zajímavé zakončení kolínské trilogie. Mám jen otázku. Co náš pan prezident – že by na něj Kolín nebyl hrdý?

Evi, ta tvoje procházka musela být moc pěkná, koníci na titulce jsou parádní. Třínohý pejsek je kanón. Fotky jsou super. :-)

Já si myslím, že je to česnek??????

Dokud se člověk do podobné situace nedostane, nedovede si ani v nejmenším představit, co všechno obnáší. Každá rada je dobrá a čím dřív přijde, tím lépe. Jejich využití usnadní život všem, kterých se to týká, a ochrání pečující před kolapsem.

Dobrý večer, jsou vstupenky ještě volné? Děkuji JF

Souhlasím s Antonínem také. Je to nehorázné chování vůči ostatním lidem a tito lidé by měli za své chování nést zodpovědnost.

Když jsem probrala první důchod, koupila jsem křeslo - ušák, který je podobný prvnímu křeslu zde uvedenému. Jmenuje se Baron a je úžasně pohodlné.

Hano, děkuji za zajímavé pokračování.

Ano Zuzano, není mnoho lidí, kteří se zachovají jako Ty. A to je škoda. Vzpomínám si na dobu, kdy jsem byla za pultem. Když jsem večer dělala kasu, musela jsem jakoukoliv nesrovnalost vyrovnat ze svých peněz. A nějak to ve mně zůstalo,proto i já vrátím peníze, které mi nepatří prodavačce či prodavači. Nemají to jednoduché.

Hodně dám na ostropestřec, už jsem ho v tinktuře několikrát užívala. Jedna léčitelka mi také kdysi poradila si dělat salát z mladých listů jarní pampelišky. Ne, že by byl zrovna chuťově lákavý, ale účinný. A na řepík také nedám dopustit. Kdysi mi ho poradil v lékárně náhodně jakýsi pán, když se mi po nešikovné manikúře podebralo nehtové lůžko. Koupel z řepíku pomohla. Díky za přehledné doporučení.

Jarko, moc hezké fotky včetně popisek. Ráda jsem se prošla neznámými místy.

Líbí se mi tyto články o úspěších českých osobností, v tomto případě vědců. Na to, jak jsme malá země, máme tolik chytrých lidí. Škoda, že to tak není v politice. Tam je to tragédie.

Teď bylo ve zprávách, že nejohroženější skupina jsou lidé nad 75 let.

Ano, ti nejmenší " ratlíci" mívají statečné srdíčko a své pány dokáží bránit. Já se mnohokrát více obávala takovéhoto mrňousa, štěkajícího a lítajícího okolo mých nohou, nežli ke mně se přibližujícího dobrmana, či ovčáka....

Jako první mě napadlo, že ty už mám naštěstí téměř dvacet let za sebou.

Milá Hano, děkuji za krásný článek. Do Kolína jezdím několikrát ročně asi 20 let, od té doby, co znám svého přítele. Za tu dobu jsem si ho velmi oblíbila a trochu i poznala. I jeho okolí. Přítel pochází z Velimi, na kolínském gymnáziu několik let učil. Těším se na pokračování. :-)

Opravdu pohoda, máte tam krásný kraj, který jste hezky zfotila. Jen bych uvítala více popisů k fotografiím.

Hanko. Toto Tvoje dnešní dílo, velice se podařilo. I ta moje palice, nepodléhá panice.

Říká se, že člověk si zvykne i na oprátku. Dokud mě tu nebude nic škrtit, tak se pokusím se změnami vyrovnat. Zatím neděkuji, dokud si to všechno "neomatám". :-)