Tak to já jsem superandělská ( stínová )tchýně.Moje děti žijí s partnery již dost dlouho,ale ani mne nenapadne,se jim do něčeho montovat.Je to jejich volba,jejich život,jejich domácnost.Když potřebovali pomoc,tak jsem šla,udělala a šup zpět do svého.Není nad to,když je mezi rodiči a dětmi mnohasetkilometrová vzdálenost.Já zatím nic nepotřebuju,vše si udělám,opatřím,zařídím sama.Neotravuji telefonováním,necpu vlastní starosti druhým.Možná jednou,ale do té doby nechám děti žít jejich vlastními životy.

Mně osobně se nejvíc líbí snímek č. 3 a 8.

Věrko, prošla jsem s vámi a děkuji, nohy mě nebolí a zase jsem se obohatila o krásnou přírodu, je vidno, že park se udržel přes vichřici a to je dobře.

Opět krásná poezie. Děkuju Zuzano.

Na tanec mám krásné vzpomínky a nejraději sleduji taneční soutěže . Sama jako velmi mladá jsem soutěžila v tancích a docela úspěšně , ale můj tanečník se oženil a začaly být problémy . Najít dobrého tanečníka bylo dost obtížné a tak jsem nakonec s tancem přestala. Dlouho ještě po soutěžích jsem si shovávala taneční šaty ,ale pak jsem si řekla ,netančím já , ať jdou tančit ještě moje šaty. Předala jsem je jedné úspěšné tanečnici a sledovala , jak vítězí a jak jí to sluší. Stále tanec miluji , ikdyž můj manžel nikdy rád netančil. Moc hezký článek i foto. Dík.

Bezva, akorát v poslední větě článku zůstal ne překlep, ale nedoklep - PS Knížku o krkovi. Z fotek mi došlo, že se jedná o knížku krtkovi. Prima zkouška odhalování, co tím bylo míněno.

Pane Farský, velmi hezky jste popsal tězké období s nemocí. Váš pravdivý příběh je posílením pro ostatní, kteří nemají tolik optimismu a naděje. Přeji hodně sil do dalších dní.

Jendo, krásné. Ale víš, že mám radši básně rýmované. :-)

To je divné, že to dceru takhle naráz přepadlo. Projev bych odhadovala spíš na důsledek nějaké nepříjemné jednorázové události. :-D

Před lety tam žil bratr maminky.Moc ráda jsem tam jezdila,je to krásné město.Ze zahrádkářské kolonie už zbyla jen ta vodárenská věž,dnešní rozhledna.Je úžasná.Jů,to bude krása.Díky za pozvání,ale tento termín nemůžu.

Líbí se mi název Altán smíření. Různá pamětní místa by měla zůstat hezky udržovaná, ať je má ve své správě kdokoliv.

S manželem jsem se seznámila na seznamce, on vdovec. Prožili jsme spolu čtyři roky a nakonec jsme uzavřeli sňatek. Střídavě jsme žili buď u něj v domečku nebo u mě v domečku. Jezdili jsme spolu na wellnessové pobyty, byli jsme několikrát u moře. On pracoval i já stále pracuji. Vše jsme zvládli. Třeba střídavě vařili, manžel zase pro mně udělal skleník s aut.zavlažováním, postavil s kamarády krb a vůbec jsme žili velmi aktivně. Bohužel o Vánocích r.2018 skonal. I pozdějším věku se lze seznámit a prožít kus hezkého života.

Něco podobné jsem četla už mnohokrát. Myslím si, že v seniorském věku každý, kdo si chce udržet váhu, ví, co se mu nejlépe osvědčuje. Článek se hodí spíš pro nižší věkové kategorie.

A všechno odvál čas, jen naše mladí zůstalo v obrázcích zakleté. A my se ptáme "bylo - nebylo"?

Když šedá není nudná … :-)

Jano, hlavně, že to dobře dopadlo, pes byl asi z okolí a od majitele, tedy jestli nějakého měl, je to nezodpovědné. V horším případě byl vyhozen z auta.

Hezký výlet a bezvadné fotky. Děkuji.

Mládí má svoje výhody - hlavně po stránce fyzické. Pokud bych měla být znovu mladá, bez zkušeností, znalostí zralého věku, a procházet znovu problémy, které jsem řešila, ani ne. Doba není jednoduchá, ani pro ty mladé. Pokud bych měla omládnout se svými zkušenostmi, znalostmi, tak by se se mnou nikdo nebavil, takže by to bylo také na prd. Jsem spokojená tak, jak jsem, a jsem vděčná za to co mám, že ještě chodím, vidím, slyším. Kdyby se mě někdo zeptal jestli chci být znovu mladá, tak bych se ho zeptala " Co za to"?

Dano tak to bych fakt neuhodla

Děkuji. Hezká rýmovačka a fotky.