Tam je krásně, tam to znám. Byla jsem tam v mládí několikrát na výletě. Určitě si to zopakuji.

Dobrý článek. Velmi často na takových přednáškách člověk narazí na lidi - laiky - samozvané odborníky.

Když mi umřel táta, tak jsem se nějakou dobu ptala proč on, proč mě tu nechal s mámou, se kterou byl můj vztah problematický. To za nějaký čas přestalo, ale mnoho let jsem nebyla schopná mluvit o tátově smrti aniž bych se rozplakala. Trvalo to asi 20 let. Plakala jsem málo. Pomohl mě jeden terapeut, kdy jsem mu několikrát podrobně vyprávěla o tom, jak byl táta nemocen-rakovina plic, jak umřel. Hodně jsem při tom plakala. trvalo to asi 3 hodiny. Pak jsem šla domů. Tvrdě jsem spala, ráno jsem se probudila s velkým přívalem energie. Od té doby mohu o tátově smrti mluvit aniž bych se rozplakala, už je to přes dvacet let. Tehdy jsem si uvědomila, že kdysi se doporučovalo vyplakat se, že je to pravda, mě ten pláč hodně pomohl, proto často radím lidem, kteří mají velký smutek z úmrtí někoho blízkého, aby se hodně vyplakali.

Připomnělo mne to vzpomenout si, jak jsem našemu psímu miáčkovi Aranovi jednou koupila tvarůžky, miloval je. Netrpělivě seděl a hypnotizoval mé ruce, abych si pospíšila s rozbalovánm. Balíček byl ale kluzký a vyklouzl mi. Pes skočil - a už ho nevydal. Také jsem měla strach co s ním celofán provede. Přežil bez ztáty kytičky :-) Pes a kočka z minulého tisíciletí :-)

Naďo je to nádhera.

To nemá chybu! :)

V životě mne nikdo nemanipuloval,ani já jeho.Chce to hlavně používat vlastní mozek,nenechat se zatáhnout do jalových debat,stát si za svým,nemám-li pravdu - přiznat to, včas odejít pryč,když už nepomáhají argumenty. V manželství jsem 37 let,dětem se do života absolutně nepletu. Asi tak: žít a nechat žít.

U tance je především krásné to, že se formy mění, ale pohyb zůstává. A také to, že v duchu se dá tančit i vleže a bez nohou. Kdo tančí a nevnímá, ten vlastně medituje.

Líbí se mi obsah i forma sdílení pocitů obou dialogových přátel. Přátele lze nalézt všude, portál i60 nevyjímaje. :-)

Majko, v tom vašem městě žijí šikovní a obětaví lidé. A ty k nim patříš. Děkuji za zprostředkování zážitku.

Kdo má ten dar a chce, slyší. Ne každý však má dar tak krásně to vyjádřit. Díky, Jituš.

Krásný článek, kocourek je určitě rád, že je s Tebou a vůbec mu nevadí, že je to na jiném místě. Pro něj jsi nejdůležitější Ty a ne nějaká zahrada apod. Zahrada mu lásku nedá...….

Jedno, děkuji za moc zajímavou glosu. Naše ulice se jmenovala po prvním ministerském předsedovi V. Tusarovi, poté po F. Jedličkovi, poslanci Prozatímního Národního shromáždění po 2. světové válce, následně to byla ulice Mladé gardy, podle sovětské ilegální odbojové organizace bojující v roce 1942 na Ukrajině; nyní je opět Tusarova. Klášterní zahrada je příjemné místo a rozhodně jsem ji nevnímala jako park VH.

Je to krása. Sicílie mne vždy lákala. Jen se bojím vysokých teplot, snáším vedra dost těžce.

Výborné rady, neboť řada lidí neví, že si i sami pro sebe mohou zažádat o invalidní důchod. Mám kamarádku, která, při třech dětech, po čtyřiceti letech práce, z toho posledních 15 let jako kuchařka v domově pro seniory, kde vařila domácí stravu a po pěti letech potíží se zády, 2 roky před starobním důchodem, z neznalosti skončila "za pár šupů" na úřadu práce a přišla za mnou, nešťastná jak "šafářův dvoreček". Praktický lékař, aniž by jí nechal během celého roku PN udělat RTG, CT, natož magnetickou rezonanci, "která je prý drahá", ukončil PN a odeslal ji na úřad práce. Takhle se totiž zametá s lidmi, kteří nevědí...... A tak změnila lékaře a ejhle, magnet. rezonance odhalila pravý důvod pět let trvajících potíží. Na moji radu, na OSSZ, zažádala o invalidní důchod se zpětnou platností od data ukončené pracovní neschopnosti. I kdyby z toho byl jen částečný inv. důchod, tak k dávkám z ÚP to bude mít jako slušný bonus a já jsem ráda, že jsem kamarádce uměla poradit.

Dobrý článek, z počátku jsem podlehla panice, nakoupila roušky s respirátory pro celou rodinu. Dneska to vidím jinak, roušky jsou uloženy v krabici v garáži a já doufám, že je nikdo z rodiny nebude potřebovat. Panika je někdy horší než skutečnost. Jsem ráda, že tady na portálu se panika mezi námi nešíří.

Super, tak jsem hádanku tentokrát rozluštila dobře.

To se mi moc líbilo. Také mívám podobné sny. ale jen ty sny!

Výbornou možností jsou podle mě obývací sestavy https://www.nabytek-interior.cz/obyvaci-sestavy Krásně celý obývací pokoj sladí :)

Nikdy nemáme na nikoho zapomenout, ať už se režimu líbil, či ne.