Jendo, děkuji za další krásné glosy. Pod oknem mi taky cvrlikají ptáčci, ale můj pokus o štěbetání by k nim ze 3. patra nedolehl. Druhé zamyšlení bere dech. Moudré, odrážející tvé rozsáhlé znalosti, s laskavě humorným laděním. Přeji ti dlouhý a hezký život. „Dbejme, aby nám stáří neudělalo vrásky také na duši, když je dělá na tváři.“ Michel de Montaigne

Věrko, těšila jsem se na Vaše pranostiky. Potěšily nejen mě, ale potěší i maminku, jdu vytisknout, zítra k ní jedu, tak se má na co těšit. Sleduje podle nich počasí. V 89 letech, špatně chodí, ale zájem o dění má stále velký. Tak bude mít zase něco pro zábavu. Moc díky

To je škoda, že tak dobře zavedená továrna skončila. Je jich v naší zemi víc s podobným osudem. Aničko, hodnocení se asi zbláznilo. Vylezla tam jen jedna hvězdička. Proto ty další přidávám sem- ******.

*****

Děkuji za rozhovor. Jana je moc šikovná.

Soni. držím pěsti, ale není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Hezký článek i foto

Helenko, oceňuji Tvou upřímnost, s jakou jsi zde svůj zážitek podala. V nákupním centru na Chodově jsem také na toaletách zvyklá na linoucí se hudbu a reklamy, ale naštěstí ještě v celkem decentním balení.

Chvilka, kdy nemohu najít klíče, je pro mě dost děsná. Ale zatím jsem je ještě neztratila. Jednou jsem šla k sestře, od jejíhož bytu mám klíče. To ale byla doma. Jen jsem jí sdělila, že se mi její zámek těžko otvírá. Tak vyšla ven s tím, že mi ukáže, jak správně dveře přidržet a klíčem otočit. Povedlo se to tak, že klíč zůstal trčet v zámku zabouchnutých dveří a nešlo s ním hnout vůbec. My jsme byly na chodbičce u výtahu obě, ona v tričku a legínách, a spolu s námi kocour, který se dožadoval návratu domů. Ještě, že jí sousedka půjčila svetr a stoličku, a já šla volat zámečníkovi.

Muž, který chlastá, bije a znásilňuje ženu je obyčejný chudák, který si tímto způsobem pouze vyřizuje vlastní mindráky, způsobené nevyrovnáním s křivdami, které kdy přijal do svého života. Ale s mindráky a křivdami z minulosti se lidé vypořádávají různě. Z vyprávění rodičů vím, jak babička viděla přijet koně s povozem od hospody bez dědečka, protože znali cestu a měli hlad, věděla co ji čeká. Naštěstí jen do čtrnácti let věku mého tatínka, kdy už měl fyzicky na to, aby dědu odkázal do patřičných mezí a zjednal si respekt hodný muže, který chránil svoji maminku. Tuto vlastnost si nesl po celý život. S maminkou měli krásný láskyplný vztah a nikdy jsme v rodině bití a jakékoliv násilí nepoznali ♥

Hani, oblíbenou vůni nemám. Neboť mám nedobře vyvinutý čich. Voňavky mi nic neříkají. Používám mýdlo a intim sprej.

To je opravdu moc pěkný příspěvek. Průlet 30 roky veskrze pozitivního muže, který nečeká zázraky, na nichž se sám nebude podílet, nereptá, protože ví, že je to k ničemu a navíc necítí vážný důvod. Prostě chlap, kterému to, k jeho spokojenosti, docela dobře vychází. Díky, Mirku!!

Staré paní i poválce chodily v elegantním klobouku. Vždycky jsem svoji babičku, nar. 1890 , viděla jako elegantní dámu, i když byla z chudé zemědělské rodiny. Nikdy nenosila šátek na hlavě.

Krásné, pozdně podzimní brouzdání přírodou a k tomu doprovodné foto, díky Alenko

Super. Povedlo se.

Ono ani tak nejde o čas, ale, že se mnohdy nechce, co mě dá práce se přinutit.

Jendo, moc pěkné. Kdybych si musela vybrat z tvé různorodé tvorby jeden nejoblíbenější žánr, byly by to glosy. Odpovídají mému způsobu písemného projevu: stručný a svižný; ovšem nemá tvou moudrost.

Velmi nepříjemný příběh. Něco podobného se mi stalo v Austrálii, když jsem letěla z Canberry do Melbourne. 3 x jsme nastoupili a vystoupili z letadla, pak jsme vzlétli a letěli těsně nad stromy a pomalu a letadlo se vrátilo na letiště. Let byl zrušen, náhradním letem jsem odlétala až po osmé večer a v Melbourne jsem byla v deset večer místo v poledne. Ještěže umím anglicky a byla jsem schopná si náhradní let vyřídit, protože se o to nikdo nestaral.

Tak tomu říkám synchronicita! Před chvilkou jsem si přečetla rozhovor Kláry mandausové s ním v knížce Příběhy obyčejného uzdravení od Jana Hnízdila. Velmi podnětné čtení. Názory obou lékařů beru.

Zkušenosti se zdravotní matrací mám dobré. Sama bych nevolila jednu matraci pro dva. I jedna matrace není pro mne pro manipulaci lehká (po 70). S matrací pro dva mám hrozné zkušenosti. Zažila jsem to v mládí v Londýně, kdy jsme se ani jeden nevyspali.

Zuzko, tvé verše jsou hluboce dojemné, překrásné. Přeji ti hodně štěstí, i když jsi nedostala to, co jsi hodně chtěla. ♥