Děkuji za hezké obrázky. Páni tvorstva by se v mnoha případech mohli trochu zastydět.

Kdysi jsem viděla video z Alenčiny soutěže, to se mi moc líbilo. Věřím, že toto bylo také zábavné. Je fajn, že se senioři, které mnohdy mladší generace považuje za mrzuté a ufňukané, umějí dobře bavit. Pak to vidí i ti žáčci ZŠ a udělají si o starších lidech jiný obrázek.

Ano, přesně toto se týká mé rodiny. Mým "dětem" je šedesát sedm a šedesát pět, mně je přes osmdesát. Zatím jsem soběstačná a i oni jsou zdraví, ale... Co bude, až bude hůř? ♥

S chovem domácích králíčků na rozdíl od koček zkušenost nemám, jen kdysi, když jsme ještě bydlely v jižních Čechách, jsme měly doma králíka, který jako jediný z hnízda přežil králičí mor. Maminka ho piplala v kuchyni a on k nám pak chodil jako domů. Pohyboval se celkem volně. Zašel až stářím. Díky za milé vyprávění.

Zvládla jste to a zachovala si dobrou mysl... To není málo.

Nevybrala bych si, ale knihy na Vánoce kupuji.

Marie, ráda jsem si přečetla Vaše zavzpomínáni.

Přeji krásné zážitky.

Jsem nekuřačka a jsem ráda, že jsem s tím nikdy nezačala. Dcera v programu Etické dílny má i přednášky o návykových látkách pro děti na základních školách. Součástí přednášek je i zpětná vazba: děti vyplní anketní lístky a dcera je vyhodnocuje. I stalo se, že po přednášce o škodlivosti alkoholu jeden žáček na otázku: Co vám na přednášce chybělo? odpověděl: Ochutnávky. Co se vám líbilo? Lektorka. Dcera se ale setkává i s odpověďmi, které ji v její práci povzbuzují... Já zase vzpomínám na neteře, dnes již matky dospělých dětí. Když je švagrová u mne nechala, holčičky za mnou přišly s dotazem: "Teto, chceme si hrát na návštěvu, z čeho si máme udělat cigarety?" Inu, slova hnou a příklady táhnou, oba rodiče kouřili.

Byla jsem na mnoha pohřbech,tak vím,co by se mělo dělat.Jenže dnes je zvykem žádný pohřeb ani nedělat....Zažila jsem před více lety,že zemřel můj bývalý šéf a dobrý kolega.Jeho manželka ho nechala spálit bez obřadu,rozprášit někde na loučce. Vůbec jsme nevěděli,že zemřel a nikdo se s ním nemohl vlastně důstojně rozloučit.Myslím si , že kdysi byl pohřeb takovým zlatým hřebem života nebožtíka,dnes se s lidmi hodně zachází jako s věcí a obřad není žádný.Kolikrát výmluva na nedostatek peněz je hodně trapná!

No, Helenko, vy takhle vandrujete i na návštěvě příbuzných? Ale hezky.

První vlaštovka. A skvělá! Kde to mám podepsat?

Pěkné hůlky. U nás je jedna neutrálně černá opřená v koutě. Poslední desetiletí nás potkalo pár úrazů pěšky i na kole, tak ji krátkodobě využíváme. Já mám tedy problém, stejný jako s dlouhým deštníkem, ...jak ji dám z ruky, třeba v restauraci, tak ji zapomenu... Potřeboval bych asi nějakou "smart hůlku", aby se ozvala když odcházím.

Majko, děkuji za sdílení. Splnit si jakýkoliv sen je nádhera. A tobě se to povedlo krásně. Já bych se tam asi "ufotila", jenže pro mě taková cesta zůstane jen nesplnitelným snem. Obdivuji tě, jsi statečné děvče.

Díky, Dano. Na i60 se sbíhají cestičky ze všech koutů, aby tam vytvořily báječný proud plný dobré nálady. Tenhle svět opravdu není jen pro mladý!

Jaruško,z dnešního velmi zajímavého článku je vidět, co děláš. A všechny fotografie jsou krásné. Když jsem si prohlížela interiér restaurace U Tvrze tak jsem si vzpomněla, že jeden takový krásný "kafemlejnek" jsem mívala doma po babičce.

Labtestonline mám už dlouho v oblíbených položkách.

Rozumný přístup by měl být seniorům vlastní.... :-)

Znám jen tu písničku, ale určitě nebyla vytvořena jen tak, nýbrž díky zkušenostem.

Vladislavo,moc hezky se Martin milostný příběh rozbíhá. A líbí se mi.