Ano, z Marsu a z Venuše. Muži, když jsou spokojeni, tak o tom většinou nemluví. Ale znala jsem i takového, který říkal: Na co myslíš? To jsem ukrutně nesnášela.

Karle, mám kamarádku, která si nechala operovat oční zákal ve věku 89 let, měla to na pojišťovnu, za čočky nic neplatila. Nevím, kolik jí stály kapky, na dálku vidí dobře a potřebuje jenom brýle na čtení. Moje sestřenice si všechno platila a jedna čočka stála 20 tisíc Kč. Další náklady nevím. Ta kamarádka byla na oční klinice na Karláku.

Nejlepší rada je nepůjčovat si, na co nemám,to nepotřebuji.

Romane, to by bylo, aby jste s Helou něco neobjevili. Tak si to hezky užijte, třeba se k vám pražští přidají. Může to být bezva zábava. :-)

K tomu mohu dodat jen to, že jsem moc ráda, že jsem se nechala přesvědčit, abych se naučila aspoň uživatelsky pracovat s počítačem.

Když to říká odborník, kterému nejde o profit ani o postih, nemám důvod mu nevěřit. Zajímavá je ta souvislost s poklesem spodních vod a odtokem použité odpadní vody. Také způsob, jakým si stromy za normálních podmínek ošetřují poranění. To jsou pro mě fakt mimořádné údaje. Díky, Libore. Já patřím k těm, kteří vodou šetří. Sucha se děsím, stačilo mi vidět ho ve Středomoří.

Myslím, že tohle je opravdu problém. Jsou dvojice, kde mají domácí zvíře oba rádi stejně a jednoduše nejedou nikam na dovolenou, kam si svého kamaráda nemůžou vzít s sebou. V tomhle je asi třeba mít už od začátku jasno.

Krásné. Děkuji.

Velmi hezké. Musím si to poznamenat, abych nezapomněla se tam jít podívat. Děkuji.

Já se nebojím, jen nemám k výstřednosti ani vlohy, ani sklony. To, co je na ilustrační fotografii, bych si klidně oblékla - na maškarní bál. Má to jeden háček, na maškarní nechodím. :-) Nikdy bych nenosila něco, v čem se necítím dobře, i kdyby mi všichni kolem tvrdili, že mi to moc sluší. :-)

Je vidět, že nepokoj duše vydržel Karlovi celý život. Nedivím se, v jádru zůstáváme stejní. V mládí jsem napsala spoustu „moudrých“ slov. Protože jsem přemýšlela o životě víc než teď. Nyní ho naopak víc žiji. Ač mám s návraty trochu problém, zrovna zítra jedu na návštěvu do vesničky mých prázdnin. Loni jsem tam byla poprvé po více než 45 letech. I pro mne je noc dobou největšího klidu. Jendo, díky za krásné čtení.

Libore, jsi nezmar!!! Mne bolí záda jen při pohledu na ty klády. Ale jelikož se pamatuji na ten pocit, který jsem měla vždy při pohledu na narovnané dřevo pod střechou, docela se mi po té práci stýská... Jen toho kůrovce bych klidně oželela...

Výborný článek. Takové lidi nazvala Jitka Vodňanská "Pachatelé dobra". Mě se tento výraz velice líbí, takže ho sama používám. Setkávám se s tím i zde na portálu, že mnozí lidé radí, aniž by je někdo o to požádal.

Ty jsi opravdu schopná vypravěčka. Některé postřehy mi samozřejmě připomínají moje zážitky, třeba vyjádření souhlasu - nesouhlasu, nebo dobytek na komunikacích. Ale jinak máš zážitky takové osobnější, než když jede na výlet plný autobus z jednoho hotelu. :-D

Dostala jsem zásnubní prsten se smaragdem. Je památeční a zhotovený z dvoubarevného zlata. Jak ze žlutého a červeného.

Naďo, takový klidný den by se mi taky líbil. A hodně. Fotky jsou fakt krásný.

Recepty vypadají vyloženě dobře. A dobré taky určitě budou.

Bezvadné. Díky. Fotky ti vyšly úžasně, vzhledem k tomu ocelovému nebi jsem docela měla obavy.

Zajímavá fotoreportáž. U Rožmberka jsme se byli podívat, když jsme jeli z Třeboně. :-)

V cizině jsem nikdy sama nebyla. Doma výletuji sama často. Když se někdo ptá, to se nebojíš? Odpovím koho, čeho? Tam, kam chodím, určitě žádný zlotřilec na náhodného chodce nečíhá. A musím zvážit síly, cestu si rozvrhnout a nelézt tam, kde vidím pro mě nebezpečí. Nabitý telefon s kreditem a nějaká ta kačka v batohu je samozřejmostí. A spoléhám, že dneska už bych se dala najít i podle GPS. Přesto chodím zásadně po turistických trasách a do lesa bych sama rozhodně nešla.