Moc hezká vzpomínka na zajímavý životní příběh.

Od svého šéfa jsem se toho díky pracovnímu zaneprázdnění moc nedověděla, tak jsem ráda za tuhle krátkou reportáž. Věřím, že v příjemném prostředí Jeseníku se bude výstava vyjímat.

To jsou pravdivé i smutné příběhy. Vím o případu, kdy dotyčná žena si vzala muže, který ovdověl a jeho dospělé děti si jí mstily, když byla těžce nemocná.

Mám 2 kamarádky s bišonky, kteří chodí za pacienty. Shodou okolností zrovna včera byl v TV nějaký vstup, že je pejsků na Canisterapie nedostatek a budou tyto živé čtyřnohé léčitele někde nahrazovat robotičtí psi. Ale myslím si že živého pejska nic nemůže nahradit!

Pěkný úlovek!

Tomu říkám chvályhodná akce, kéž by jich bylo víc.

Zuzko, smutná, velmi smutná .... krásná, velmi krásná.

Vládu jedné strany už jsme tady měli.To je cesta k zestátnění zdravotnictví. A co konkurenční prostředí? Také nemáme jednu banku, jednu spořitelnu atd.

Alberte, jakmile jsem uviděla tvoji fotku, zaradovala jsem se, že jsi se opět ukázal. Tvé vyprávění mne opravdu baví. Tentokrát jsi měl štěstí, že zůstalo jen u psího zápolení. Mnoho takových " splašených " pejsků končí pod koly aut. Kde je vina je zcela jasné, ty jsi málem doplatil na špatný stav vrátek. A že jsi se popral, to už tak mezi pejsky bývá, nesnášejí konkurenci za plotem a potřebují ukázat, kdo je tady pánem. Majitelé toho napadeného asi moc šťastní nebyli, ale hlavně že se nic vážného nestalo a s tvojí paničkou se jistě domluvili. Tak pro příště nech cizí pejsky na pokoji.

Lenko, moc děkuji za krásné přiblížení hradu Kašperk a zároveň oživení mých vzpomínek na dovolenou v Kašperkách. Bylo tam neskutečně krásně, snad se tam ještě někdy dostanu, z Kašperka je nádherný výhled na Šumavu, když zavřu oči, vše se mi vybaví, takovou sílu měl tento okamžit a vašimi fotkami se to vše znovu vrátilo.

Nemám ráda stereotyp - z Ischie jsem si právě přivezla směs báječného koření jak pro sebe tak i pro snachu. Mám ráda středomořskou kuchyň, hodně ryb a zeleniny. Žasla jsem jaké dobroty umí obyvatelé Ischie udělat bez masa. Byla jsem 2x na skvělém vegetariánském obědě, kde hlavní chod byla bruscheta s rajčaty a další zeleninou.

Jani, parádní klobouček i povídání :-)

Zdá se, že je to dobré čtení do ponurých podzimních dní. Já bych si určitě vybrala. Teď mám zrovna rozčtenou knížku Dvanáct povídek o poutnících od G.G. Márqueze. Ta se hodí i k podzimu lidského života. :-)

Eleno, nejen pěkně jsi to vymyslela, ale i vyfotila.

Ráda jsem si článek přečetla. Chtěla jsem se také přihlásit do kurzu, ale jeden známí mne upozornil, že téma fotografie a fotografování nabízejí i VŠ v rámci kurzů Univerzita 3.věku. A taky že jo. Koncem října nastupuji na U3V při VUT Brno a moc se těším. Snad se i mě někdy podaří zachytit tak zajímavý záběr, že budu maličkou konkurencí fotografům zde na i60, které moc obdivuji.

Kdyby moji lékaři věděli, jak pravidelně předepsané léky užívám a kolikrát si je nevezmu, ale by lomili rukama. Ale ono mě to vždycky vytrestá samo. Nevezmu tři dny tabletku na alergii a už začne svědit, zajímavé je, že vždycky to samé místo na noze.

Gratuluji a přeji mnoho dalších láskyplných let :-)

Mám pocit, Helenko, že kdysi před pár lety jsi tu už nějakou podobnou ukázku měla, ale to vůbec nevadí. Já nejsem jen manuálně nezručná, já jsem přímo levá. Možná, že bych si ani v tomto pro jiné snadném případě neporadila.

Vím, že tahle familiární oslovení panovala ve zdravotnictví už dávno. Moje maminka zemřela v roce 1977 a po nemocnicích byla 3 roky. Jí překvapivě nikdo Babi neříkal, i když jí už bylo přes 60. Nebyla na to zkrátka typ. Dnes je mi víc než jí a taky mě tak nikdo neoslovuje. mě spíš urážejí různé idiotské TV reklamy, kde jsou z babiček dělány infantilní stařenky, které nabízejí vnukům pravé české brambůrky nebo se diví, co to voní v Bille, že takhle to vonělo u nich doma, když vždy o víkendu pekla jejich maminka!!!

Potvory jedny ....To je bělásek, ne? Málo brukvovitých rostlin a postříkaná řepka. Tak co mají žrát?