Přehled posledních diskuzních příspěvků
Co to asi je?
Jana Kollinová 10.8. 12:46
Možná jde o úchyty kola auta, ale pokud si pamatuji z výměny kola na autě, tak tolik šroubů tam nikdy nebylo. Tak se těším na rozluštění. Opět zajímavá záhada. :-)
Psa nikdy neházejte do vody. Z šoku by se mohl utopit
Jitka Hašková 10.8. 10:11
Měli jsme úžasnou fenu, ta nemohla jít kolem vody, aniž by se do ní nevrhla. Bylo jí jedno, jestli bylo léto nebo zima.
Ve společnosti jejich výsostí. Cukrárnu v centru Březnice chrání císařský majestát
Hana Nováková 10.8. 09:30
Díky za zajímavé čtení
Casino v Murcii – ráj seniorů
Danka Rotyková 9.8. 20:25
O tomto místě na světě jsem zatím neslyšela, moc děkuji. Tak trochu závidím, Praha je sice krásná, ale že by tady byla podobná možnost trávení volného času bez placení vysokého poplatku, o tom tedy nevím. Každá instituce se snaží i na seniorech vydělat. Škoda.
Správný výběr náušnic podtrhne styl a krásu ženy
Zuzana Pivcová 9.8. 13:45
Náušnice jsou pěkné ozdoby a věřím, že se k účesu z krátkých vlasů, jako nosím já, často hodí. Já však kov špatně snáším a boltce se mi vždy po chvíli nošení náušnic začaly podebírat. Takže mám už asi nadosmrti starodávné malé zlaté babičkovské náušnice.
O létajícím prstýnku
Zdenka Soukupová 9.8. 13:07
Pro čtenáře úsměvná historka, pro aktéry asi už tolik ne. Jano, nevíte pokračování? Koupili nové prstýnky?
Prázdninový tip: Brtnickou stezkou přírodou ke kulturní promenádě
Dana Kolářová 9.8. 11:40
Jarko, lákavý tip.
Proti samotě a smutku
Hana Nováková 9.8. 09:23
Jano, hezký článek, v tomto s Vámi souhlasím- i já bych věřila právě této mladé generaci, která přijde s takovou iniciativu. Možná ani nevíme, kolik lidí v našem okolí žije v samotě a smutku a neví jak z toho ven. Děkuji za článek
Seriál o letničkách: Hledíky
Dana Puchalská 9.8. 08:53
Hledík je krásná květina. U nás doma se jí říkalo zaječí hubička.
Letní podvečer
Elena Valeriánová 9.8. 07:11
Věrko, pěkně jsi podvečer do básničky shrnula. A krásná fotka na úvod. Děkuji.
Hugo. Malá vzpomínka na kamaráda
Zdenka Soukupová 8.8. 13:26
Krásná vzpomínka. A souhlasím s Ivanou.
I senioři se chtějí líbat. Najít partnera však není tak jednoduché
Jana Šenbergerová 8.8. 13:25
Jakmile jsem při seznamování přestala myslet na své priority a rozhodla se, že chci dát šanci nejen sobě, ale ještě jinému člověku, aby si užil hezké stáří, našla jsem ho. Byl neskutečně nesmělý, kdybych nevzala iniciativu do svých rukou, možná bychom si dodneška jen psali maily a dál si žili své životy jako vdovci. Viděli jsme se jen přes Skype. Než jsme se poprvé setkali, rozhodli jsme se, že spolu chceme žít. Já už byla v důchodu, on ještě pracoval a 3x týdně za mnou dojížděl 100km. Když skončil v práci, přestěhoval se ke mně. A protože i starý člověk je pořád člověk, žijeme se vším, co k životu patří. Je nám spolu už skoro 10 let báječně. Občas spolu probíráme, jestli nás to bude spolu bavit, až budeme staří. :-)
Pocity - některé už nechci nikdy zažít
Zuzana Pivcová 8.8. 12:46
Ano, pocit z přepadení, i když třeba nebylo spojeno se znásilněním, by žena ráda definitivně vymazala z paměti. Úplně to nejde, ale i tady je čas milosrdný. Díky.
Příběh na 50 slov: Pohled z okna
Jitka Hašková 8.8. 10:28
Krásné. Minulou sobotu jsem okusila odpoledne sezení pod ořešákem, bylo to lepší než v altánu.
Jak se stal pepřák mým společníkem
Dana Puchalská 7.8. 14:07
Super. Musela jsem se smát jak tomu "náckovi", tak hlavně tomu průběhu nácviku. Ale nebyla to škodolibá radost, to ne. Já kdybych měla hledat v kabelce pepřák, tak nevím jak. Mám tam tolik věcí, že bych jí musela nejdřív vysypat na zem a to bych si asi moc nepomohla.
Kalhoty pro každý věk
Dana Puchalská 7.8. 11:41
Kalhoty nosím raději než sukně a šaty. Myslím že bych si tady určitě vybrala.
Dvanáctá pětikilometrovka k bunkru
Anna Potůčková 7.8. 11:21
Heli dík za článek, místo by mně zaujalo určitě také, je to historie!
Domovy pro seniory v Česku praskají ve švech, pomoci by měla více terénní služba
Marie Doušová 7.8. 11:03
Ano, věk se prodlužuje, ale někdy jen na úkor seniora. Udržování lidského života na přístrojích,kde už je jasné ,že člověk vlastně ani nežije, jen živoří je nedůstojné a nechci se toho dožít. Chci umřít za pochodu životem a né žádné oživování a ležení bez ducha na posteli.Umřít ano, ale umírat několik let v posteli ne. Jsem seniorka a života si vážím ,ale jen do té doby ,kdy jsem sama soběstačná a nechci být nikomu na obtíž.Omlouvám se ,ale je to můj osobní názor .
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.